Kartáčování rajčatových sazenic

Vladimíre, také jsem ten příspěvek četl, také mne ta rada překvapila. Thigmotropismus samozřejmě existuje, projevuje se i u mých domácích rajčat, která musím tak umně ohýbat, aby nebyla příliš vysoká. V ohybu stonek opravdu tloustne. Teď tedy vím proč. Jen mne ale napadlo, zda je to pro amatéry, kteří sazenice neprodávají, užitečné. Autor příspěvku je komerční pěstitel, pro něj je samozřejmě vzhled sazenice klíčový. Nějak jsem se totiž nedopátral, zda toto tloustnutí stonku podporuje růst kořenového systému. To moje tloustnutí stonků nemá viditelný vliv na množství květů a plodů. Ale v tom příspěvku byly ještě dvě další rady, a ty byly jednoznačně vztažené ke kořenům a plodnosti rostlin.

1) Nechat sazenice nejméně dvakrát v době před vysazením vyschnout tak, že vršky zvadnou. Je logické, že kořeny při hledání vody zrychlí růst. Snadno proveditelné.

2) Vystavit sazenice teplotním šokům: jeden den teploty 5 - 7°C a hned ten následující i 32°C - to prý stačí udělat jen jednou před vysazením. Nebylo sice vysvětleno jak, ale prý to značně podporuje výnos. Při pěstování sazenic doma je to také proveditelné.

No, za sebe můžu říct, že je asi občas zapomenu zalít, ale rozhodně je nenechávám zvadnout. A teplotním šokům se taky snažím vyhýbat. Ale nějak mi to zní nejen uvěřitelně, ale i velmi užitečně. A ne jen proto, že ten člověk je velezkušený pěstitel.

Milan

Thigmotropismus nemá níc společného s tvým ohýbáním dlouhých sazenic. Musíš si to znovu přečíst na wikipedii nebo jinde. Pro mne je stejně jako pro profesionála důležité, aby sazenice byla nevyčouhlá a podsaditá. Pokud ti dlouhé sazenice nevadí, tak se to tebe netýká. Pokud jde o ty dvě ostatní dporučení, tak jsou to známé věci jen ty teploty při otužování se mně zdají dost nízké, já dávám rajčata ven až když je nad 10°C, ale ne jen jednou ale víckrát. Těch 32 °C jim jistě nedávám, nevím jak bych to realizoval. Jinak pokud jde o zvýšení úrodnosti, tak existují studie VÚZ, které se tímto problémem zabývali třeba jak připravit semena, aby rostliny více plodily, ale vždy tam byla potřeba dát semena do prostředí s nízkými teplotami a střídat to s vysokými teplotami. Vždy byly potřeba teploty v úzkém rozmezí, což jako amatér jsem nemohl dodržet. Vlastně ani nepotřebuji nijak zvyšovat úrodnost svých rajčat, v srpnu už mně lezou krkem.

           Vladimír

Jasně, pro Tvůj způsob pěstování je kompaktnost dost klíčová. Jenže Ty pěstuješ determinantní. Takový Mong. Karlik už se přece nedá nikam snížit. Takže je to spíš pro případ, kdyby ses rozhodl pro změnu, ne? Plně s Tebou souhlasím v tom, že nějaké zvýšení plodnosti třeba i o 20% mi není nanic, protože nejsem komerční pěstitel. V tomhle jsem už taky "prozřel". O kolik si myslíš, že tím, jak to nazvat česky?, ohýbáním můžeš snížit ty sazenice? To není pochybnost, to je skutečně otázka, která mne zajímá. Můj odhad je míň než 10%. Vlastně se můžeme zeptat na TV. 

Jen na vysvětlenou: musím je ohýbat už tak od výšky 30 cm, tedy ve stádiu "sazenic". Myslíš tedy, že to zesílení stonku, které pozoruju, není zpusobeno thigmotropismem? Možná jsem to pochopil šejdrem.

No, jak tak o tom přemýšlím, mohl bych ještě letos zkusit vlastně všechna tři opatření na sazenicích na zahradu. Ale trochu mi k tomu chybí motivace. Musel bych vytvořit kontrolní skupiny, abych mohl výsledky porovnávat. Jenže při té pestrosti odrůd to asi nepůjde.

Mimochodem, vylezly mi krásně 4 M. Delight a 3 M. Pride. Poslals mi 4 semínka od každého.

Milan

Ano, teď mám jen determinantní odrůdy. Ale před třemi dny jsem vysel dvacet odrůd cherry a zítra budu vysévat španělské bifteky, mám dojem, že těch španělských mám také ke dvaceti. A to všechno jsou tyčková rajčata. Protože nelze přesně určit doba, kdy se budou tato tyčková rajčata sázet, tak člověk musí být připraven nějak regulovat jejich růst. Většinou to dělám tak, že je dávám na balkón aby se zbrzdil růst když to vypadá, že 15.5. ještě nebude vhodné počasí pro výsadbu. Prakticky rajče neroste, nepřibývají listy, atd. To kartáčování už od mlada se mně zdá daleko lepší, zkracuje se vzdálenost mezi listy a v momentě výsadby mohou mít stejně vysoké rostliny o dva listy více, což znamená, že už by mohly mít i nasazené plody.

To jsem rád, že ty Mountaineery mají dobrou klíčivost. Já je bdu vysévat asi tak za týden.

           Vladimír

Tiež si myslím, Vladimíre, že to stojí za vyskúšanie.

Včera- posledný februárový deň niečo na studenšom slniečku vonku- pridávam foto z mojej doterajšej sejby pre porovnanie veľkosti - vzadu 2  (z 8 odrôd) vysievaných v novembri 2020-prisvetľované pred nimi 6 odrôd vysievaných 4. januára2021 - prisvetľované iba sporadicky- na pestovanie v studenom skleníku, celkom vpredu presadené v rolkách od toaleťáku výsev 10. februára a v strede ešte nepresadený výsev z 15. februára- neprisvetľované. Ďalšie kolo výsevov budem mať 8. marca, koncom marca a posledné 2 kolá v polovici a koncom apríla. Spolu okolo 100 odrôd a vyše 200 rastlín.

   Eva T,

Já mám letos ty determinanty podstatně nižší, stonky silnější. Je fakt, že poprvé přisvětluji a možná má na to vliv i to, že se opravdu každé z těch rostlin minimálně dvakrát za den dotýkám. Z okna je překládám odpoledne pod světla do boxu a večer když zhasínám, tak je expeduji zpět na okno. Jednou za dva tři dny také kontroluji jak rostou, jaké listy přibyly, kolik jich je, atd. a přitom také na ty rostlin sahám. Opravdu nevím, jak se na tom podílí to kartáčování a jak přisvětlování. S tyčkovými asi tak hýbat nebudu, nebudu přisvětlovat a tak budu kartáčovat. Ne že bych někdy sázel přerostlé sazenice, ale pokud budou podsaditější tak to bude jen k jejich prospěchu.

           Vladimír

Dobrý večer.

Ohýbanie rastlín skôr spôsobuje zmeny v základných pletivách rastlín. Hlavne sa jedná o parenchýmové tkanivo, ktoré by sme vedeli nazvať tiež ako všestranné a jedna z jeho funkcií je tiež reparačná. Bunky tohto tkaniva obsahujú iba jednu tenkú a flexibilnú celulózovú stenu. Pri určitých vhodných podmienkach sú parenchýmové bunky schopné diferencovať sa na iné typy buniek (napríklad po traume). Pri zrelosti nemajú sekundárnu bunkovú stenu, vďaka čomu ostávajú pružné a flexibilné.

Ďalším dôležitým pletivom je kolenchým, ktorý je zložený z podlhovastých buniek s nerovnomerne zhrubnutou bunkovou stenou. Zabezpečuje posilnenie štruktúry hlavne vo výhonoch a listoch. Sú to väčšinou živé bunky s hrubou primárnou stenou. Hrúbka je závislá od mechanického napätia pôsobiaceho na rastlinu. Bunková stena v rastlinách odolávajúcich vetru môže byť o 40-100% hrubšia. Podobný jav okrem vetra nastáva pri ručnom, kartáčovom alebo inom ohýbaní rastliny, tá nevníma aké mechanické sily na ňu pôsobia, bunky sa snažia odolávať týmto silám a posilniť svoju štruktúru, aby mala rastlina väčšiu šancu vytvoriť si generatívne orgány.

A do tretice medzi základné pletivá patrí sklerenchým, ktorý robí rastlinu pevnou a tuhou. Tieto bunky už po dozretí odumierajú, 90% bunky tvorí bunková stena a sú veľmi dôležité v častiach rastliny, ktoré sa prestali predlžovať.

Ak si porovnáme rastlinu rajčiny, papriky a mnohých ďalších od výsevu do premiestnenia vonku, prevládajú v stonke parenchýmové tkanivá. Od vysadenia sadenice vonku je vystavená rastlina extrémnejším vplyvom počasia a tiež stresu, prebieha rýchly vývin kolenchýmu, podľa stupňa stresu aj diferenciácia parenchymatických buniek na kolenchýmové, rastlina sa stále dá ohýbať, ale pri dotyku už kladie väčší odpor. Ak sa pozrieme na rastlinu na jeseň, vo vonkajšej časti stonky prevažujú sklerenchýmové bunky, rastlina je na dotyk tvrdá stratila väčšinu flexibility, stonka vzdialene pripomína kôru na strome.

To bola teoretická časť a na záver to môžem uzavrieť tak, že mechanickým namáhaním rastliny ju vystavujeme stresu, tým sa zlepšuje jej odolnosť (rozšírením stonky) a zároveň má tendenciu nasadzovať nové listy rýchlejšie a dostávať sa do pokročilejšej rastovej fázy, aby stihla vytvoriť plody a tým pádom budúcu generáciu.

Vystavovanie rastliny stresovým situáciám ako tu aj bolo napísané (striedanie vysokých a nízkych teplôt, sucho, a iné) môžu v rastline spôsobiť výsledky, ktoré sú pre nás prospešné. U nás na fakulte sa napríklad stresu vystavujú severské lišajníky, aby produkovali viac látok, ktoré sú účinné pri liečbe rakoviny.

Tomáš

Tomáš, vďaka za byť rozsáhlé, avšak zároveň čtivé pojednání. Já v tom vidím paralelu s člověčím dorostem. Současná situace, Bohu žel, může zapříčinit vznik generace sněhové vločky, a to především v oblasti tělesna... Zkrátka, přiměřená zátěž je ku prospěchu všemu živému, ať už má krev rudou nebo zelenou.

Pěkné.Není na škodu, když se něco dovíme i odbornějšího. 

           Vkladimír

Díky moc. To důležité je, že ta empirická zkušenost zahrádkářů funguje a má naději na úspěch. To vysvětluje i jev, kterého jsem si všiml při řízkování rajčat a vysazování řízků: oproti semenáčkům jsou mnohem méně ohebné a hůř se vyvazují.

Takže ať žije stres. Ale jen přiměřený. Jestlipak to funguje i u lidí?

Milan HP