Co ještě z přebytků paprik?

Letos prvně v životě použitý foliovník mi přinesl takovou záplavu paprik, že opravdu už nevím co s nimi. Zakonzervované je mám v leču i samotné. Mám odrůdy červené Slávy, oranžové Vlasty a tmavofialové Fantazie. Rozdáváme, průběžně konzumujeme, ale pokud s Vaší pomocí nepřijde nějaký nápad, půjdou tak jako okurky rovnou do kompostu.  

Chutnal jsem na těstovinách paprikový protlak - něco jako kečup, chutnalo to skvěle, ale jak se vyrábí, nevím

To byl určitě ajvar /CHORVATSKO, BULHARSKO/ ve vyhledávači -seznam je spousta receptů.

Děkuji Vám oběma za typ. Opravdu je možno vyhledat obrovskou spoustu receptů na "ajvar" ze zemí bývalé Jugoslavie, "lutenici" z Bulharska, "kjopoulu" z Turecka i "peperonátu" z Itálie. V podstatě jsou si všechny recepty dost podobné. Několik jsem si jich vybrala, vyzkouším a o výsledku poreferuji. Pokud někoho z návštěvníků tohoto serveru ještě něco zajímavého napadne, napište mi to sem, prosím. Mám kreativní naladění, které doufám neopadne, až budu "ajvar" 5 - 6 hodin usilovně a do zhoustnutí míchat. 

Já plním papriky hlávkovým zelím, uřežu vršek, vyberu jadřinec, naplním nakrájeným zelím nesolím přikryji vrškem a zaleji nálevem na okurky.Zavařuji jako okurky.Pak dělám papriku v oleji to bych Vám musela dát recept, a také papriku nakrájím na dílky nebo na nudličky a zaleji zase nálevem na okurky.Já na rozdíl od Vás letos paprik mám málo, budu ráda když bude na lečo.Tak aťse daří.Marie

Ještě několik postřehů k AJVARu co jsem vyčetl a ochutnal.Kdo to bude dělat poprve, ať si zapíše co tam dal, aby mohl příště vylepšovat.Např.v receptech se píše lilek nahradili jsme cuketou.Barvu ajvaru lze ladit barevností paprik/červená, žlutá, zelená/, pálivost lze taky regulovat ochutnáním prvního výrobku. To jsou právě zkušenosti, které získáte po prvním vyrobeném ajvaru. Pak z toho vznikne Váš rodinný recept, jak se píše v tom nepřeberném množství ajvarů. Je to dost pracné, ale výsledek stojí zato.

Slíbila jsem poreferovat o výsledku zpracování přebytku paprik (na základě "trknutí" od pana doktora Vysloužila ). Hotovou mám zatím "lutenici". Je skvělá. Pokud bude mít někdo zájem si ji také uvařit, postupovala jsem takto: na její výrobu jsem použila 2 kg paprik (váha je již upečených, oloupaných a od semínek a žeber očištěných paprik. Váha čerstvých paprik by mohla být zavádějící, protože některé papriky jsou více, některé méně masité, nebo mají více, či méně silnou slupku i množství semínek, které půjdou do odpadu může být různé). Dále jsem použila 1 kg rajčat (váha je rovněž rajčat spařených, oloupaných, zbavených bubáků a slité vody. Oloupaná a nákrájená rajčata jsem dala na cedník, aby veškerá voda z rajčat odkapala). Na množství takto připravené suroviny jsem použila 2,5 dl octa, 1,5 dl olivového oleje, 1,5 vrchované polévkové lžíce prolisovaného česneku, 375 g cukru, 1 větší pugétek petrželky kudrnky, 5 feferonek, 15 kuliček černého pepře a 1,5 zarovnané polévkové lžíce soli. Do širokého hrnce jsem dala vařit olej smíchaný s octem. Když to začalo bublavě vařit, přidala jsem rajčata a vařila 20 min. Přidala jsem papriky a kuličky pepře. Vařila jsem vše za občasného, ale častého míchání 2 hod.do zhoustnutí. (zhoustnutí nastalo asi o tři hodiny dříve, neboť jsem nakrájená rajčata zcedila a tím jsem se zbavila velkého množství vody, kterou bych musela stejně odpařit). Asi 10 min.před vypnutím jsem přidala cukr, česnek, sůl, petrželku a vypnula jsem sporák. Chvilku jsem ochutnávala a upravovala výslednou chuť (každý máme jazyk jinak chlupatý ). Přidala jsem jen malinko octa a ještě malinko soli. Po vychladnutí jsem lutenici dala do skleniček a ještě 10 minut sterilovala. Využití lutenice je rozmanité. K masům, na topinky, tousty, ale i do těstovin, sypané sýrem, což jsme hned vyzkoušeli. Bylo to dobré .  Peperonatu jsem už vyzkoušela také, byla dobrá, řekla bych, že je to takové lepší (možná proto, že trochu jiné) lečo. Nyní je na řadě ajvar, budu ho dělat z 6 kg syrových, již sklizených paprik. A další papriky pořád rostou jako houby po dešti .

Přebytek paprik?

To neznám! V Řecku jsem ochutnal " naloženou kápii",(omlouvám se, ale orig. název si již nepamatuji)- papriku spařit, nebo opéct, nechat vychladnout-sloupnout a naložit do olivového oleje, citr.štávy, sůl a nechat v chladu uležet. Chuťově perfektní, ale!!! Kápie nepěstuji(nemám skleník), a to loupání...(:-. Tak jsem to zkusil takhle: papriky ("lečo kvalita, kozí rohy")očistím a nakrájím na větší kusy, rozpálím olivový olej (do něj přidám trošku másla, aby se nepřepálil),hodím tam na slabé plátky nasekaný česnek (tím nešetřím, osmažený ztrácí výraznost) a když začne lehce hnědnout přidám papriky a pořádně orestuji a když papriky začnou být lehce osmažené přidám tymián a ještě trošku orestuji, stáhnu z tepla, osolím, opepřím a zakápnu balsamicem (vinným octem, nebo citr.šťávou), nechám vychladnout a potom 1 den uležet v lednici. No a potom mlsám, sos vytírám chlebem a obhlížím záhony, jestli tam jsou další papriky

P.S.olivový olej je virgin, máslo je máslo a balsamico je alespoň normální kvalita. Za experimenty z sójovým olejem, ramou a kvasným octem garanci nenesu- nejsem BABICA

Na oleji zesklovatím cibuli (mám ji rád hodně), přidám na kostky nakrájené papriky a 1 ostřejší baraní roh, osolím, okmínuji a asi 10 minut podusím (zase - mám papriku raději tvrdkavější). Přidávám grilovací koření, ale to lze nahradit něčím jiným dle chuti. A za tepla konzumuji. Můžu to mít každý den.