Možná si vzpomínáte na film "Smažená zelená rajčata". Na základě toho, co mne ve škole učili o solaninu, jsem si to vždycky vysvětloval tak, že existují odrůdy rajčat, které jsou zelené i ve zralosti. Nějak na to přišla řeč při internetové debatě s Američany z jihu. Rychle mne vyvedli z omylu. Oni opravdu jedí smažená nezralá rajčata a dávají je do sendvičů, protože zralá se rozblemcají. A smáli se, že polovina Jižanů by musela být mrtvá, kdyby to bylo jedovaté. Jí se to tam totiž hodně.

Nedalo mi to a zapátral jsem. A zjistil, že se přišlo na to, že v rajčatech není stejný solanin jako v bramborách, ale nějaký jeho derivát, velice podobný strukturou, ale téměř neškodný. Takže ti, kdo pojídají čatní s nezralými rajčaty a podobně, můžou klidně spát, tedy pokud je to skutečně tak.

Nemám rád chuť nezralých rajčat, takže to řeším jinak. Když na mne letos vtrhla plíseň, otrhal jsem postupně všechna lesklá, tedy dostatečně vyvinutá, rajčata z postižených rostlin. Asi 20 kg. To bylo někdy kolem 26.července. Uložil jsem je do papírových krabic bez víka a uskladnil v chalupě v cca 18°C (teď tak o 3 míň) ne v úplné tmě. Do dnešního dne mi z nich uzrálo 10 kg a další jsou v procesu zrání. A ta úplně vyvinutá chutnají velmi slušně. Rozhodně jsou dostatečně dobrá na vaření i zavařování. Lečo z nich bylo vynikající. Něco jsem udělal jinak než jiné plísňové roky, kdy dozrálých bylo jen tak kolem 25%. Za prvé jsem s otrháním neváhal, mezi objevením prvních známek na stoncích a otrháním bylo maximálně 48 hodin a za druhé jsem z nich otrhal "ťupíky" (jak se to řekne správně?), aby se plíseň z rostliny nedostala do plodu. A každé 3 - 4 dny je kontroluji. Za ten měsíc jsem vyhodil jenom tak kolem 2 kil. Při poslední kontrole včera ani jedno. Na tuhle metodu také spoléhám přes zimu. Letos jsem poslední loňská rajčata jedl v únoru.

Milan HP