Mirku, já mám zahradu, kde pěstuju rajčata, v kopcích nad Ústím směrem na Litoměřice. Když jsem tam v devadesátém přišel, pěstoval jsem rajčata tím běžným způsobem: koupil sazenice, zasadil, trochu pečoval. Úspěchy střídavé. Pak ale kolem deštivého roku 97, přesně už si nepamatuju, mi plíseň zničila úrodu 3 roky po sobě. A to i přes stříkání, nejdřív Kuprikolem a pak i nějakým bioprostředkem, jehož jméno si nepamatuju. Ten měl být i systémový, tedy podpořit odolnost rajčete. Nic nepomohlo, takže jsem se zařekl, že už je pěstovat nebudu. Následovala dlouhá pauza, ale s odchodem do důchodu (podzim 17) mě chyt rapl a já se rozhod, že tu plíseň musím nějak překonat. Ne, nikdy jsem nepočítal s tím, že nepřijde nebo že ji porazím, cíl jsem si stanovil docela skromný: uhrát s ní remízu - já půl úrody, ona půl. Chemii jsem poslal do háje, protože mne zklamala v minulosti a začal se shánět po jiných obranných prostředcích. Od té doby se snažím mít rajčata co nejdřív, atd., atd. A ejhle: plíseň se loni a předloni vůbec neukázala. Jasně, byla suchá a horká léta. Letos to vypadá na mokrý rok, takže nejspíš přijde. Uvidím, jak se moje obrana osvědčí. Výsledky budou na vlákně Rajčatový hokus pokus.

Milan HP