12.4.20 Doma už to jede bez zábran. Ochutnal jsem i Magliu Rosu (za 6), byla lepší než první Startka, ale další snědené Startky i z vyšších vijanů se chuťově vylepšují (celkově již 4 vijany postupně zrají). Je to logické: dlouhé období slunečného počasí = víc světla. I Strabena 1 na západním okně se dala do červenání, stejně tak jako Startka 2 na okně východním (celkem tedy 5 rostlin, ze kterých by se dalo sklízet). Není to ale všechno úplně hladké: jak Startka, tak Nelinka mi praskají, ačkoliv jsou ve více-méně stabilní teplotě i vlhkosti. Vyvodil jsem z toho, že je přelévám. Ale jakmile jsem nasadil vodovou dietu, zvlášť Nelinka mne přivítala smuteční vrbou. Takže se asi smířím s praskáním, nakonec to se dá snadno uhlídat a na chuti neubere. Zatím jsem sklidil cca čtvrt kila – žádný zázrak, ale oproti minulým infekčním rokům balzám na mou duši. Věřím, že o teď už nebudu mít o rajčata nouzi.

Nahoře na chalupě mí 4 mušketýři viditelně netrpí. Nelinka už vesele kvete. Loni byla také první. Zatím je jen na noc přikrývám igelitem a přes den jsou vystavená slunci, takže se i půda prohřeje. Zalévám je ráno po otevření fólie odraženou vodou. Noc na úterý má být mrazivá, takže zítra dostanou kryty z kýblů ještě pod ten polyetylén.

Déledobá předpověď je od středy slušná, tak plánuju vysadit ještě několik dalších, tentokrát už skutečných sazenic ze semínek (Stupice, Garden Berry a možná další rané odrůdy). Však už některé mají přes 50 cm. Postupnost je nutná i kvůli mně: nezvládám zasadit víc jak 10 kousků za den (a to pak musím den odpočívat svá záda). Jasně, kdyby Ledoví muži byli opravdu mraziví – pod -5 a víc, přijdu o všechno již vysazené. Ale to je riziko hokusů-pokusů. Hlavní pole na úrodu a plísniodolné nechám až do doby, kdy bude počasí stabilní.

Milan HP