jak se nejlépe zbavit pěťoura malokvětého?

Prosím o radu, jak se tohoto plevelu co nejlépe a nejrychleji zbavit.

Těžko. Pěťour je neskutečně vitální a má nechutnou schopnost růst a množit se kdekoliv. Dovede dokonce vyrůst na betoně do výšky necelých 10 cm a už vytváří semena! Jediné co pomáhá je nechat zamořený pozemek ladem a po nějakou dobu pravidelně přerývat. Co vyroste, okamžitě vytrhat. Po každém přerytí nebo překopání pořádně zalít a za pár dní máte pěkně zeleno. Potom vytrhat, přerýt, zalít atd. Vytrhávání neodkládat, protože stačí pár dní a máte znovu zaseto. Místo vytrhávání používám Touchdown, ale já pěstuji jen květiny, do zeleninové zahrady jedy nepatří.

Dik za radu. Mam kolem 3 aru zahumenku kde pestuju brambory. Strikam pozemek proti plevelu SENKOREM. Je to dobry postrik! Myslel jsem jestli neni lepsi postrik mezi okopaniny. Diky!

Poprvé jsem letos Sencor na brambory použil. Pre i postemergentně. Plevele bylo  méně, ale na masivní výskyt peťouru to vliv nemělo.

Pri strikani SENKOREM do bramror je lepe strikat po desti, ma to vetsi ucinek! Spis bych uvital nejakou fintu na nej. Jak ho vyprovodit z pozemku naporad!

Peťour nesmí vykvést pořád plečkovat chemie je zbytečně drahá a na semena nepůsobý jakmile je pozemek zamořený špatně se budete zbavovat. Peťour klíčí později než ostatní plevele a tak většinou unikne postřiku udržovat černý úhor a nechávat několikrát za rok vyklíčit skrytá semena a jako malé rostlinky likvydovat plečkováním za sluného dne malé semenáčky uschnou a uvolní místo novým semenům. Kypřením povrchové vrstvy se semena dostanou k povrchu a vyklíčí a tak pořád dokola naši otcové a dědové neměli chemii a měli pole čisté když se jim věnovali ale také nebyl peťourten se sem dostal až asi 60.-70. letech minulého století.

K tomu kdo ho necha vysemenit bych vzkazal, že je nezodpovědny idiot. Je to jeden z nejhorsich plevelu!!! A kdo má radu at ji napíše. Upřímě mu poděkuju.

Historie Peťoura je přeci jen o něco starší. Pochází z Ameriky, do Evropy byl přivezen již roku 1875 na nějakou výstavu rostlin V Paříži. U nás  byl běžný již  počátkem 20. století. V současnosti se o něm víc mluví nejspíš v souvislosti s odolností vůči standartním herbicidním postupům.