Vážený pane Rafaeli, vaše pokora mě velmi překvapila. Cením si lidí, kteří umí přiznat, že něco neví, to je vždy cesta k poznání.
Destilát z durancií cením velmi vysoko a jsem tůze rád, že se už na mnoha soutěžích ovocných destilátů oddělují od kategorie "slivovice" (rozumějte obecně švestkové destiláty). Jedná se o modré, kulaté plody, které však nejdou od pecky. Pravděpodobně nejsou z tohoto důvodu vhodné na povidla. Rozeznávám dva druhy destilátů z durancií. Ta první množina je hlavně Slovácko, ta druhá Horňácko. Nevěřil byste, jaký je v těch destilátech rozdíl a přesto oba zastiňují slivovice, což je trochu nespravedlivé. Jsme s manželkou velkými milovníky destilátů z durancií hlavně těch na Horňácku, centrem je Velká nad Veličkou, ale ani soutěž ve Vápenkách nevynecháme. Horńácké destiláty z durancií vykazují mimořádný podíl mandlové chutě, chcete-li amygdalinu, tedy glykosidu s -CN (kyano) skupinou. Samozřejmě, že je pochopitelné, že to každý degustátor neocení, někteří se dokonce obávají, že by se snad mohlo jednat o zvýšený podíl ethylcarbamatu, což je nesmysl, protože kyanovodík není prekursorem této sločeniny, ačkoliv to řada autorů knih o ovocných destilátech tvrdí (Uhrová, Balaštík, Melzoch). Prostě ty jihozápadní svahy Bílých Karpat, jílovitá půda a spousta slunečního svitu dělají své. Udělejte si do Velké nad Veličkou výlet až bude košt pro veřejnost, bývá to v květnu. Je to jeden z nejvýraznějších a nezaměnitelných destilátů s nádhernou harmonií i persistencí, ale až po oskeruši. slosar-petr@seznam.cz