Nedovnímám se, že největším problémem jsou oxidační produkty lihu, tedy acetaldehyd CH3CHO a následně kyselina octová CH3COOH. To, co škrábe v krku je přecukřený kvas, tedy alkohol, který po rozpadu na monosacharidy, díky adenosintrichosfátu (ADT) podle Gay- Lussaca vzniká. Není mi známo, že by měď redukovala acetaldehyd (b.varu 20 °C) na ethanol. Ostatně by to musela stihnout do 20 °C, protože acetaldehyd má tak nízký bod varu, že při odběru úkapů jde vlastně o první vydestilovanou složkou. Otázka zní, kdy by se mohl kvas potkat s kovovým zinkem. Tak snad jedině v pozinkovaných sudech, nicméně kyselost kvasů je díky kys. jablečné, tak nízká, že by došlo k jeho převedení na zinkové ionty Zn 2+ a ty by jistě finální destilát zatížily díky azeotropii trpkostí a možná i jakousi chuťovou kovovostí. Samozřejmě, že je pak na řadě i železo, které rovněž rádo poskytne Fe 2+, s tím s vámi souhlasím. slosar-petr@seznam.cz
