To vyluhování - macerování do lihu může mít svůj smysl, třeba při výrobě višňovky, kdy aroma, šťáva i cukr plodů přecházejí do přidaného lihu nebo vykvašené š'ťávy, kterou plody pustí. Za předpokladu ovšem, že chcete používat jen tu šťávu. Pokud ale celý objem vypálíte, je úplně jedno, jestli se v tu chvíli ty aromatické látky nacházejí ještě v plodech nebo již v kvasící šťávě. V kotli se to beztak promíchá a předestiluje všechno.
   Moje poznámka není nekorektní. I v buňkách rostlinných pletiv se aromatické látky nacházejí v roztocích, nikoli v krystalech. Pokud se kvašením nemění jejich chemická struktura, nemění se ani jejich bod varu a kondenzace, důležité pro destilaci. Žádné nové vonné látky pouhým  ponořením do lihu nevzniknou. Může se to na první pohled zdát, čerstvé ovoce není tak aromatické, neboť v něm  je řada látek uzavřena v buňkách. Většina z nic se  ale naruší  kvašením , zbytek pak teplem při destilaci. Jednoduše se o tom přesvědčíte. Rozkrájíte jablka a vložíte do kastrolu - skoro nic neucítíte. Jablka rozvaříte - voní po celé kuchyni.