Destilační kotle by měly být VŽDY větší poměr šířky ku výšce nebo alespon shodný.Nebot potřebujeme větší plochu na přechod tepla bud z média nebo topeniště-na dně.Poslední dobou se rozmohly výrobky podnikavců-podnikatelů z použitých-vyřazených nerezových tlakových nádob, které mají přesně opačný poměr šířky a výšky, takže na těchto málo širokých a velmi vysokých a současně vysokoobsahových nádobách (150-200L kvasu) dochází ke špatnému předávání tepla do kvasu a musí se více topit, aby vůbec začaly dostatečně vznikat etanolové páry.Výsledkem je přehřívání dna a boků nádoby a velkému rozdílu teplot mezi dnem a vrchem kvasu.

Také záleží na výšce teplopřenosného média-hladině, pokud není hladina alespon do 2/3-3/4 maximální výšky hladiny kvasu, tak se přenos tepla do kvasu ještě zhorší.

Dále je tu nutné další zpřesnění definice připálení.O připálení kvasu se jedná v případě jasného připečení a nutnosti pracného drhnutí připáleniny nástrojem v delším čase.Naopak jen o přichycení-bodovém se jedná, když jde přichycení "odcvrknout" prstem nebo lehce nehtem.

Samozřejmě připálenina-odstraněná ze dna nádoby by měla být cítit připáleninou, přichcenina NENÍ cítit připáleninou.Kvasy se celkem běžně ve dvojplášti bez míchání lehce přichycují, pokud jsou běžně husté a nedestiluje se hodně pomalu.

A vy tedy máte odškrabky připáleniny ze dna-boků jasně cítit připáleninou? Jsou evidentně seškvařené, zčernalé?

Mě se na nerezovém dně v místech kde je el. těleso nejblíže plášti kotle-dna, občas kvas jen přichytí a nic není citit připáleninou, ani seškrabek ani pálenka.

Nejdůležitější u dvojpláště je měření teploty média v meziplášti, tedy z hlediska možnosti přichcení nebo dokonce připálení! A hlavně musí býti velmi dobře zvolena výška měření v plášti podle konkrétní konstrukce, musíte to za chodu vyzkoušet posouváním čidla teploměru, tam kde bude nejvyšší teplota.

Pročpak asi myslíte že jsou v profi pálenicích tak široké kotle
?