host - 1.3 (?), 17.8.2007 8:33
V posledních letech se stává u ořešáků stále větším problémem antraknóza. Původcem tohoto onemocnění je houba Gnomonia leptostyla, která napadá čepele listů, řapíky, letorosty i plody. Na listech vznikají nejprve zelenožluté, postupně hnědnoucí, různě velké a ohraničené skvrny. Drobné skvrny mají výrazné tmavě hnědé lemování. Při silném napadení se spojují a vytvářejí celistvé hnědé plochy. Dochází ke svinování listů a k jejich předčasnému opadu. To má za následek špatné vyzrávání výhonů a zvýšené riziko jejich poškození mrazem. V případě napadení letorostů se na nich objevují podélné protáhlé skvrny, šedohnědě zbarvené. Na slupce plodů dochází k tvorbě tmavých skvrn 2 až 8 mm velkých, často nepravidelných, mírně propadlých. Postupně však splývají a poškozené plody osídlují druhotně další houby. Při silném poškození dokonce opadávají. Choroba se šíří za teplejšího a deštivého počasí (18 až 22o C). Ke klíčení spór a tedy i k infekci může dojít jen při smočení rostlinných částí. Houba přezimuje na napadených a spadaných listech, případně plodech, kde na jaře dozrávají plodničky s askosporami. Ty se uvolňují postupně v závislosti na dešťových srážkách až do června. Dá se rozvoji antraknózy zabránit? Významná jsou především preventivní opatření. Rozhodující je výběr stanoviště při výsadbě. Mělo by být vzdušné a nezastíněné. Důležitá je také údržba korun stromů řezem (nesmí být přehoustlé). Spadané listí je nutné důsledně vyhrabávat. Po uložení do kompostu se musí zakrýt zeminou. Chemická ochrana se provádí hlavně ve školkách a v mladých výsadbách. U starších stromů je to technicky náročnější, důraz se klade na ošetření spodních částí koruny, které jsou nejvíc zastíněné a zůstávají déle ovlhčené. Použít lze přípravky Champion 50 WP nebo Kuprikol 50 1x před květem a 1 až 2x po odkvětu v intervalu 7 až 14 dní. Antraknóza se často zaměňuje se skvrnitostí, způsobenou bakterií Xanthomonas juglandis. Zde vznikají na listech drobné hranaté skvrny, které jsou vodnaté, později hnědé. Na plodech se tvoří rychle se zvětšující vodnaté, propadlé a černající skvrny. Na jejich okrajích se za zvýšené vlhkosti vytváří bělavý sliz. Někdy může docházet i k zasychání celých letorostů. V nich také bakterie přezimuje, tedy nikoli ve spadaném listí. Šíření choroby podporuje vlhké počasí, především na jaře. Vstupní branou pro infekci jsou květy. Bakterie roznáší pyl, nejčastěji však dešťová voda. Výskyt choroby lze významně omezit aplikací stejných přípravků ve stejných aplikačních termínech jako v případě antraknózy.
|