K žížalám - jsem původní zadavatel příspěvku. Od června utekl nějaký ten měsíc, tak jsem byla zvědavá, jak to vypadá. Teda vidím povrch substrátu při krmení, ale chtěla jsem to prozkoumat víc. Takže jsem v neděli dala ven na slunce plachtu a krabici vysypala. Žížalami se to jenom hemžilo, na světlo ale reagují opravdu hbitě, do deseti vteřin byly pryč. Nechala jsem to tam rozložené asi hodinu a pak jsem pěkně bez problému posbírala substrát. Ve výsledku dva desetilitrové kýblíky pěkného černého substrátu, žádný smrad nebo nějaký nelibý pach, ani viditelná plíseň, vůně po mokré zemině (jak když zalejete doma květiny) s přídavkem kávového aroma, protože jim dávám i kávovou sedlinu z kávovaru. Z nerozložených zbytků tam bylo pár kousků brabor, které jsem tam dala jenom překrojené napůl, pár kousků natí z mrkve a dva sáčky čaje. Z toho ostatního jenom jemný substrát, z čajových pytlíků jenom ty hliníkové sponky.

Žížaly se drží po vysypání přirozeně co nejníže, takže v prohlubeninách plachty jich bylo vždycky pěkné klubko. Z původní hrsti je jich asi pět hrstí, množí se dobře. V tomto množství už není problém jim sypat všechen náš denní biologický odpad rostlinného původu, jsme dva, kolik vyprodukujeme nemám zváženo. Jak to vypadá s žížalami v kompostu jsem nezkoumala, to mě teprve čeká. Počítám, že s množením to bude podobné.

Dá se říct, že lidem, co mají zahrady a kompost, přijde tato verze hračičkářství, ale špatné to není. Mám klid, že v zimě nebudu běhat přes zasněženou zahradu s odpadem, který se na povrchu kompostové hromady v zimě stejně nerozkládá. A pro lidi bez zahrady a bez kompostu je to dobrá alternativa, bioodpad tvoří údajně až 30% odpadu v domácnosti. Nám stačí vynášet koš jednou za týden, někdy i 14 dní. Žížaly se dají dát i do bedýnky na balkon, takže to nemusí být ála Flinstounovi. 

Dobré stránky k přečtení jsou např. zde a jiné. Žížalám zdar.