Asi před 20 lety jsem založil záhon jahod asi 4x6 m opatřený dřevoštěpkou z likvidace komunální zeleně. Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o štěpku převážně z tvrdého dřeva /i vlivem růstu v prostředí s nedostatkem vláhy/, tak byla tato štěpka neznišitelná, i když byla položena přímo na povchu půdy ve vrstvě kolem 5 cm. Vlivem větší odrazivosti slunečního záření plody jahod dozrávaly takřka o 1 týden později. Po asi 5 letech byla likvidace jednoduchá a to zarýt současně s celým porostem, ale až v roce plné sklizně nového /většího / záhonu založeného klasicky. Zde se mi tedy mulčování osvědčilo jen částečně. Hlavní výhodou pro mě bylo, že jsem mohl pěstovat jahody na pozemku, který byl díky zanedbání předchozích majitelů řadu let zaplevelený /kopřivy výšky až 1,2 m, černý bez až 2,5 m,.../ a to prakticky bez jakékoliv průběžné kultivace. Dokonce jsem před výsadbou jahodníku /ani v průběhu pěstování/ nepoužil vůbec žádný /s vyjímkou vlastnoručně vyrobeného herbicidního pera/ herbicid, jen jsem plochu asi 3x přeryl a snažil se max. vyčistit vybráním všeho nežádoucího /m.j. i více než 1 m3 cihel. kamení a šrotu/. Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o plochu naší budoucí zahrady za RD, který jse koupili a právě v tu dobu komplexně vlastnoručně rekonstruovali, tak to celkově bylo myslím dobré řešení. Dnes je plocha bývalého záhonu jahod součástí plochy, na které pěstuji velké množství cibulovin /letos jsem sortiment doplnil celkem o dalších asi 8 lcibulek hiacintů, krocusů, narcisů, tulipánů aj./ a různých jiřin /sázím určitě více než 100 l hlíz/.Uvedená květinová část zahrady uzavírá travnatou plochu a odděluje rekreační část od užitkové, která je navíc ještě asi o 150 cm níže.
Nejvíce se mi ale mulčování osvědčuje ve vinici /asi1100 m2/.Odstranil jsem tak 100% erozi půdy v případě bouřek a přívalových deštů, snížil odpar vody /a té je většinou hlavně v létě v načem regionu - Mikulov na Mor. málo/, odstranil kultivaci půdy /mohl prodat malotraktor s potřebným nářadím, nemusím se o tuto techniku starat, nezabírá mi nikde místo a nemám ani žádné náklady na její provoz, zlepšil si pochůzí vlastnosti po vinici /kdykoliv- i za deště/ - dříve při černém úhoru měl člověk boty ihned obalené vrstvou bláta, nevynášim reví po řezu - jen rozstříhám nebo posekám na kousky kolem 20 - 25 cm atd. K mulčování používám jakýkoliv biologický materiál - posekanou trávu, zbytky rostlin včetně květin, sem tam nějakou chlévskou mrvu, slabší větve z vánočních stromků, el. drtičem zpracované větve, zhnilá stará prkna, zbytky kůry, dřevěné piliny a hobliny, posečené rákosí, ale i vše, co vyseču křoviňákem v blízkosti vinice nebo na místech, na kterých mi záleží /místa, která komunální údržba zasklila a mě ten stav /období před dozrávíním semen převážně invazivních rostlin / hodně vadí. Samozřejmě se součástí mulče stávají i odstraněné zelené části keřů révy vinné. Nepreferuji potřebnou výšku mulče /nejlépe u slámy údajně až 20 cm/, ale dbám o jeho neustálé doplňování s ohledem na rozkladné procesy. Tedy preferuji více rozdílných malých vrstev před např. jedinou silnou a to homogenní /sníží se určitě nebezpečí výskytu hlodavců/. Hlavně se však snažím vinici 100% pokrýt mulčem a naučit se v této vinici rozumně hospodařit - t.j. komplexně si přizpůsobit veškerou potřebnou agrotechniku. K tomu využívám své takřka 40-leté zkušenosti z vinohradnictví a samozřejmě se snažím i všemožně vzdělávat /od podzimu i univerzitně na zahradnické fakultě/. Ale jako malovinaře mě nejvíce těší, že u hroznů stejných odrůd z mulčované plochy dosahuji cukernatosti o 2 až 3 st. vyšší, než u odrůd z nemulčované plochy. Ale tato skutečnost nemusí být plně objektivní a to i přes moji veškerou snahu po objektivnosti /různá vitalita keřů spojená např. s různou koncentrací živin v půdě konkrétního místa, rozdílné zatížení srovnávaných keřů budoucí úrodou,.../. Po těchto mých 5- letých zkušenostech uvažuji dokonce o zdokonalení mulčování vinice a to užitím pásů černé netkané textilie šíře asi 0,7 m pod keři s příslušnou krycí vrstvou - asi dřevoštěpka /snaha o dosažení takřka 100% potlačení růst plevelú v této ploše/. Dnes toto řeším různě - vytrhávání, přikrývání nebo i herbicidem / u svlačce a pod. plevelů/ a to hlavně podle druhu plevele, velikosti plevele, počasí a místa růstu plevele. Také tyto plevele se stávají součástí mulče stejně tak jako jiné- odstraněné mými sousedy mimo jejich pozemek /včetně suchého pýru/.
Jinak se všem, co budou číst tento příspěvek omlouvám především za jeho rozsah a jistou, rozvláčnost". Chtěl jsem však na příkladech doložit, že vždy je zpravila,,věci" potřeba hodnotit jako součást celého systému, čestně si přiznávat klady i zápory zvoleného řešení /a i ty mohou být např. s ohledem na počasí v jednotlivých létech i odlišné/ a hlavně se učit, učit se a učit se.Nic víc.
Josef
