Meruňka z pecky

Meruňku, o které jsem psal, chci vyzkoušet (na myrobalánu). Mám i dvě odrůdy na srovnání, Leskoru a Bergeron (také na myrobalánech) a těm se loni dařilo (ale pod ochranou proti monilióze).
Ve výrazně „nemeruňkové“ oblasti dlouho rostoucí semenáč meruňky bez ošetřování a s pěkným a dobrým ovocem mi za vyzkoušení stojí. JG

Já se rozhodl experimentovat s meruňkou z pecky před 8 lety. Vybral jsem si pecky z meruňky, kterou mi sehnal kamarád od jeho známého, staršího pána, který taktéž strom údajně vypěstoval z pecky a jež roste několik desetiletí v Prostějově. Podle jeho slov meruňku nikdy nestříkal, plody výborné. Na tomto pokusu jsem se učil své první stratifikaci, pak meruňky rostly 3 roky pospolu venku na finální lokalitě (ovšem ještě ne na výsledném místě), jakmile zesílily tak jsem je opatrně přesadil i s hroudou hlíny okolo kořenů na finální místa, které jsem mezitím přichystal. Přesazoval jsem 4 nejživotaschopnější stromky, z toho 1 po přesazení uschl.
Z těch zbylých plodil poprvé jeden stromek teprve loni (tedy cca po 7 letech). Ovšem velmi mě překvapil. Meruňky pěkné, plně zralé měly načervenalou barvu, chuť výborná meruňková (vyrovná se mým jiným kulturním meruňkám), dužnina jde krásně od pecky, jádra sladká. Přikládám fotku této meruňky z loňska, pozn. nenašel jsem fotku plodů v plné zralosti - byly ještě malinko větší a červenější... Velikost těchto semenáčů cca 2,5m až 3m. Ovšem co se týče zdravotního stavu - jedná se o nejlepší kousky na mé zahradě! Všechny 3 meruňkové semenáče nemají jedinou větvičku postiženou monilií či náznak žloutenky nebo šarky. Letos bohatě kvetly i ty další 2 (loni jen málo, ale nakonec neplodily), tak uvidím, jak na tom budou tyto s velikostí plodů a chutí... Jinak pro srovnání - na zahradě mám ještě naroubované meruňky ze zahradnictví: Harcot, Aurora, Leskora, Harlayne, Rakovského, Darina, Clarina, Hilde, Anegat, Congat (stáří od 4 do 8 let). Chemicky neošetřuji žádné stromy. Jednak proto, že jsem proti chemii, druhak proto, že v okolí kromě monilie řádí i žloutenka ESFY a šarka, na které stejně žádné postřiky nejsou a za třetí mě baví experimentovat s odolnějšími odrůdami různých ovocných druhů či zeleniny (víno, rajčata bez postřiků atd.). Snažil jsem se proto postupně vybírat odrůdy pokud možno odolnější proti všem 3 chorobám. Co se týče monilie, tak záleží na odrůdě - při pozorování za poslední léta jsou některé skoro čisté (Rakovského, Darina, Clarina, Hilde), u jiných je to pár malých větviček (Harcot, Leskora, Harlayne), u jiných je těch napadených větviček více (Aurora, Anegat, Congat, ikdyž u posledních 2 deklarovali jak jsou odolné...), ale všechny dobře obráží. (pozn. monilie mi před lety zahubila meruňky, které očividně nebyly pro naši oblast (Velkopavlovická, nějaká francouzská), ESFY pomalu zahubila Silvercot a napadla Hargrand, který stejně měl šarku a na plodech se to projevovalo více než dost...) Proč to píši - všechny semenáče jsou zatím úplně zdravé. A to nežiji v žádné meruňkové oblasti, ale na severu Hané, odkud se z nížiny zvedá Nízký Jeseník. Ale zase tu meruňky mají teplé mikroklima JZ svahu a propustnou kamenitější půdu, ale horních 40cm půdního profilu dostatečně humózní. Není to moc daleko od Prostějova a díky mikroklimatu jsou zde teploty víceméně podobné jako v jižnějším Prostějově, takže je možné, že tato druhá generace meruněk z pecky těží ze stabilizovanějších genů a přivyklosti na podobnou lokalitu... (samozřejmě nevím, odkud ten pán před 40 lety pecku vzal či po kolik generací si tato linie zvykala na zdejší klima (na prostějovsku byla bohatá historie šlechtění meruněk), kterou další odrůdou byly opyleny plody z nichž jsem získal pecky..., ale je otázka, jestli se stejně bude chovat přímý semenáč choulostivějších odrůd např. z Francie...). Neboli je otázka, nakolik se v odolnosti meruněk podílí to, že se jedná o semenáč přivyklý na finální stanoviště, nakolik jsou to geny a také nakolik působí půdní podmínky a stanoviště...

Samozřejmě bych to nerad zakřikl, uvidím co v dalších letech...

Hezky semenacek, hlavne zdravotni stav je potesujici. Libi se mi i vas pristup prirodniho vyberu.mimochodem s darinou v me lokalite mam obdobnou zkusenost jako vy, vlastne i s leskorou. Lonsky extremni rok byly bez postriku, letos s ohledem na vycerpani z minuleho roku jsem strikal jednou. klidne napiste jak dopadnete letosni rok se sklizni na semenaccich-bude li nejaka kvuli mrazum...

Už niekoľko rokov sa pokúšam dopestovať marhule, máme ílovitú pôdu a v mrazovej doline. Veharda odišla na mŕtvicu, Bergeron a Kioto vydržali 7 rokov, mali aj marhule, ale Leskora sa nedožila ani 3 rokov. Tak som sa začala zaujímať o ruské odrody a minulý rok som zasadila Krasnosciokij. Od minulého roka má metrové prírastky, ale tento rok je veľmi mokrý a dostala glejotok, asi odíde aj ona. Ale k téme: na internete som hľadala nejakú recenziu na marhuľu Tiina a dopátrala som sa na ruskom fóre, ako sadiť marhule z kôstky, oni to tam robia od čias Mičurina, videí je tam dosť, ale zaujalo ma jedno video, kde pani ukazuje, ktoré marhule z kôstky neprinesú úrodu a tak s nimi nemárniť čas a u ktorých je veľká pravdepobnosť, že plody budú dobré. Je to po rusky, oprášila som trochu ruštinu, kto nevie, tak tú halúzku, ktorú ukazuje, že listy sú úzke, zúbkované, z toho nebude úroda, ale ak sú listy široké, tak áno. tu je link. Na jar idem sadiť. HK

Moja skúsenosť s marhuľami v okrajovej oblasti (500 m n.m) je podobná - kupované stromy dlho nevydržia. Lepšie nerezať vôbec, rezanie obvykle skončilo až na pni.

Zasadil som však pár nahodných kôstok marhúľ aj broskýň ako podpníky, pár z nich som štiepil a zvyšok, kde nevyhovoval priemer, som nechal tak - nestihol som presadiť. Rástli ako z vody, mám teraz po cca 3-4 rokoch džunglu - kmene sú len do 20cm od seba, a tento rok tie semenáče prvý krát zaplodili - jeden malé skoré chutné, daľšie stredne veľké a poloskoré až po celkom neskoré plody, všetky vynikajúcej chuti, jeden semenáč bez plodov a silne trpel monoliózou, ten zlikvidujem. A z bujne rastúcej, podľa listov  "broskyne" sa nakoniec na moje prekvapenie vykľula nektarinka - cca 2.5m vysoký divorastúci strom (nestrihaný) bol obsypaný ako päsť veľkými plodmi! M.

Dival jsem se na svoje semenace, zadne memaji tak protahle listy jak na videu- pravdepodobne jiny geneticky zaklad. Jinac z me zkusenosti tak 40 procent semenacku odejde z neznamych duvodu jiz v prvnim roce. Narazil jsem u jednoho na zajimavou vlastnost a to, ze pred opadem listu zcervena, mate nekdo neco takoveho? At uz jako regulerni odrudu ci semenac?

u nás praha západ se moc merunkám nedaří, kupované odcházejí na mrtvice, trpí přísušky, poslední roky zalévací katastrofa, na jaře namrzají, ale jedna paní má na zahradě dva obrovské stromy meruněk stáří 20+ let, úroda velmi bohatá a jsou to semenáče, tedy nekupované, z pecky,.jediné co je, tak plodí po cca 7 letech, již je chtěla vykopat že neplodí, neudělala to vydržela a nyní má košíky meruněk každý rok, 

když jsme u peckovin, tak aktuálně jsem koukal po okolí a broskovně, nyní na jaře čistá katastrofa, spousta loni nádherných plodích stromů přischlá, odcházející, musím konstatovat že z 5 stromů mám seschlotiny na vykopání, které sice tu a tam něco zeleného v korunách mají, ale očividně si sucha zub času, lonských let vybrali velkou dan, nezaléval jsem, merunky sice vydržely, ale zase málokterá nasadila na plody...

co vím ze zkušeností, tak známých semenáč broskvoně má plody, které jsou spíše do kompotů, tedy nedobrá chut, pokud jde o plody těch starých meruneky, tak jsou normálně srovnatelné s prodávanými, čerstvé samozřejmě ještě lepší.. 

Pro ty, kteří chtějí zkusit zasadit pecku a vypěstovat semenáč, tak jsem našel video, kde popisují, že to jde i bez stratifikace. Pokud je to pravda, tak to ušetří rok.

Ako dopestovať vlastné semenáče kôstkovín

Experimentování zdar.

Z pecky, hlavně když se vysadí přímo na místě, by měly být pro okrajové  oblasti stromky odolnější. protože za prvé neprocházejí  šokem při  přesazování,  z jednoho  druhu zeminy do druhého  a za druhé semenáčky ovocných stromů  obvykle tvoří silný  kůlovitý kořen,  který jde hodně do hloubky. Dosáhne tak na vodu,  i když  je už sucho  a dosáhne taky na živiny,  když něco  chybí v povrchové vrstvě půdy.. Zatímco u  přesazovaných stromků  se ten kůlovitý  kořen,  pokud se jedná o  podnož množenou semenem,  při m přesazování odsekne a potom už  nikdy do původní hloubky nedoroste.

Potom by ještě měl být odolný stromek,  když se podnož,  třeba myrobalán vyseje přímo na místě nebo se využije náhodou vyrostlý  stromeček na místě a naroubuje se tam. Nebo naočkuje.

Jinak moc nevěřím,  že z pecky vyroste příliš odlišné ovoce než byl  původní plod. Prodávané ovoce, třeba meruňky je z velkých  sadů,  výsledek je buď  z samosprašné odrůdy, potom je velmi podobné  původnímu ovoci.  Nebo kříženec matečné odrůdy a opylovače jenže i opylovač v komerčních sadech  bude komerční kvalitní  odrůda,  sadař si  nemůže dovolit zabrat plochu  sadu nějakou  nekvalitní špatbně prodejnou divokou nebo  nevhodnou odrůdou.

Hodně variabilní výsledek  může být pouze pecka z ovoce z soukromé  zahrady,  kde je jeden strom matečné odrůdy,  třeba meruňky a kolem třeba plno dalších  jiných druhů  ovoce,  z nichž  některé, slívy slívy,  myrobalány,  křížence švestek atd by mohly tu meruňku opylit a zkřížit se tak.

 Jinak moc nevěřím,  že z pecky vyroste příliš odlišné ovoce než byl původní plod. Prodávané ovoce, třeba meruňky je z velkých sadů,  výsledek je buď z samosprašné odrůdy, potom je velmi podobné původnímu ovoci.  Nebo kříženec matečné odrůdy a opylovače jenže i opylovač v komerčních sadech bude komerční kvalitní odrůda,  sadař si nemůže dovolit zabrat plochu sadu nějakou nekvalitní špatbně prodejnou divokou nebo nevhodnou odrůdou.

Hodně variabilní výsledek může být pouze pecka z ovoce z soukromé zahrady,  kde je jeden strom matečné odrůdy,  třeba meruňky a kolem třeba plno dalších jiných druhů ovoce,  z nichž některé, slívy slívy,  myrobalány,  křížence švestek atd by mohly tu meruňku opylit a zkřížit se tak

Nějak mi to nedá- mám celu řadu semenáčů, a málokterý je dosti podobný mateřské odrůdě, u řady z nich vyskakují znaky prarodičů a ještě vzdálenějších příbuzných-pokud je to z volného opylení meruňkami. U cílených křížení dosti záleží na kvalitě matky, a i zde je kvalitního potomstva poměrně poskrovnu, i když oproti jabloním je to daleko více. Pokud se skutečně semenáč povede, je to paráda, ale spoléhat jen na přesevy odrůd je poněkud riskantní. Jinak křížení meruněk v přirozeném prostředí s myrobalánem, slívou či,,křížencem švestek´´ je poněkud nepohodlné, samovolně k němu dochází velice zřídka (kompatibilita alel, ploidie, odlišná doba kvetení aj.), Variabiliní výsledek je ve větším množství prakticky zaručen, autorovi doporučuji křížení zkusit, nebo provést výsev většího množství pecek z dobrého rodiče, a třeba z toho něco vyjde. Jinak meruňky z velkých sadů většinou bývají ty, co se vyskytují i v soukromých zahradách, takže zde není žádná relevance. Zkuste je vyset, a budete možná překvapen, kolik jich je podobných mateřským odrůdám.