I velké, věkovité stromy se dají s úspěchem radikálně řezat.
To, co píše SPCH, je pravda, nedá se tomu slovo vytknout. Jenom bych připomenul dvě věci:
1. Peckoviny snášejí řez hůř než jádroviny. Nebo přesněji - ony ten řez snesou a mladé dřevo vyženou, ale hojení větších řezných ploch je horší. Úplně se nezatáhnou nikdy. A meruňky patří i mezi peckovinami k choulostivějším, zejména v okrajových polohách.
2. Jedna věc je zmlazení zanedbaného, neživeného, předčasně zestárlého (zababčeného) stromu, druhá věc je strom skutečně starý. Každý ovocný strom v závislosti na druhu, odrůdě a podnoži má geneticky neprogramovaný věk. Pokud ho dosáhne, je efekt zmlazovacích kroků jen částečný a dočasný. Tím nechci říci, že o staré stromy bychom se neměli starat - průklest, výživa, ochrana. Ale snaha radikálně řezat starý strom často vede jen k uspíšení jeho konce.
