Kvetou mě odrůdy: Goldrich, Kioto, Pincot a další. Řeším také ochranu proti mrazu. Zkouším zakuřování. Vyrobil jsem si "topítka" 7ks Jsou to plechové šedesátilitrové sudy. Horní polovinu (víka) jsem odsekl a ve spodní části u dna jsem udělal otvor cca 6X6cm. Sudy napěchuji suchým dřevem a rozestavím je cca 8m od sebe aby kouř a ohřátý vzduch šel směrem ke stromkům. V noci pokud poklesne teplota pod určitou teplotu (podle toho v jakém stadiu jsou květy) dřevo v sudech zapálím. Sud, když je dobře naplněný, vydrží hořet cca 3 až 5 hodin. Obvykle zapaluji kolem třetí hodiny ráno. Po rozhoření jsem opakovaně provedl měření teploměrem v různých vzdálenostech, výškách a pásmech. Někdy bylo bezvětří, někdy mírný vánek a někdy slušně foukalo. Výsledek mě ale pokaždé zklamal :-( Měření jsem provedl německým jehlovým dig. teploměrem IMR 1000 D-7105. Teploměr má rozsah měření -60 až +800°C a zapisuje naměřenou hodnotu 3 krát za sekundu.
Pokud jsem naměřil telejší vzduch o 2°C bral jsem to jako účinné zlepšení.
Teplota se zvedne jen ve směru kudy je unášen kouř. Hnidopichové namítnou : "To je novina" Ano to opravdu není žádná novina. Ale podle mého měření kouř cca po 5 až 7 metrech od sudu má stejnou teplotu jako okolní vzduch, tzn -3°C. Sálavé teplo funguje cca do čtyř metrů taky jen po směru větru nebo vánku. Proti vánku maximálně 1m. Po čtyřech metrech je již teplý vzduch ve výšce 3-4m a tím pádem pro stromky neužitečný. Pocitově člověk na své kůži cítí sálavé teplo cca do tří metrů od sudu ale teploměr to nezaznamená. Nevím jestli je to tím že máme svou tělesnou teplotu a vnímame jiný zdroj tepla jinak a nebo autosugesce?
Závěr podle mého měření je takový že: účinost kolem jednoho takového topidla je cca 0 až 4m což je opravdu málo. Výsledky se hodně mění v závislosti na rychlosti větru. Ideální by bylo u každého stromku jedno topidlo. Při představě že mám cca 80 stromů a měl bych naplnit každý večer 80 sudů dřevem tak nevím :-) Pokud jste někdo prováděl podobné měření napište prosím své zkušenosti.
