Že někdo vyučuje na učilišti a jezdí přednášet, zdaleka neznamená, že je třeba jej následovat. O tom jsme se dostatečně poučili již ve škole. Nechápu, že lidé se zkušenostmi z jedné, maximálně dvou lokalit rozdávají celoplošné rady pro celou republiku.
    Před 40 lety byly na naší zahradě nejhorším škůdcem mery. Zelená poupata byla doslova obalená.těmi klepkavými kuličkami.Po pár letech byly pryč, možná tomu pomohly i ty zimní postřiky, nevím. Teď je vůbec nevídám.
    Dobře znám květopasy, mšice, jablečnou pilatku, hálčivce, svilušky, vlnovníky, ale nikdy nepůsobí významnější škody. Jinde se ale bez ochrany neobejdou. Padlí téměř neznám, rez nevadí, jinde se stříkat musí.
   Naproti tomu se neobejdu bez ochrany proti kadeřavosti, úžehu, ty bývají likvidační.
   Samotnou kapitolou jsou obaleč jablečný, strupovitost, platka švestková, monilie plodů a fyziologická pihovitost. Tam jsou v horších letech škody větší, jindy skoro žádné, ale dopředu se to zjistit nedá. Na vhodnost chemického zásahu nemám jasný názor. Každopáně i při silném tlaku nějaká úroda vždy zůstane.
     Asi největší ztráty mi působí mráz, vítr a hryzec. Proti nim jsem vlastně bezradný a škody bývají úplné.
    O pár desítek kilometrů dál mají problémy třeba zcela jiné. Nemá smysl proto jakýkoli zásah paušálně považovat za nutný.