Rotovator do jilove pudy

Dobry den,

Mame pozemek, kde je cast (bohuzel tak, kde je zahradka), hodne jilovita. Dva roky jsem zahradky zkousel zlepsit rycem + zahradni substrat ci hnojivo, ale je to nic moc, hlavne na to, nakolik usili do toho clovek vrazi.

Zvazovali jsme jine reseni (odebrat pudu, dat novou), ale vzhledem k tomu, ze pozemek je hodne svazity, tak rucni noseni 5+ kubiku hliny pryc a nanoseni zpatky se nam nechce, hlavne kdyz pristupove cesty byly ted udelany nove (jo, melo nas to napadnout pred par lety...).

Ted premyslime o tom, koupit rotovator a jeste to par let zkouset, ale uz bez toho abych to musel nejdrive vikend delat rycem a motykou, a potom jeste porad hrabema rozbijet kusy jilu.

Tak bych se rad zepta, jestli mate nekdo zkusenosti s rotovatorem na jilovitych pudach. Bude to urcite chtit neco solidniho, ne jen tak na "prekousani" dobre pudy, ale opravdu na hodne jilovitou pudu aspon do 20cm.

Premyslel jsem o nejake Honde, ale 26k za rotovator (F-220) mi prijde hodne - nevim ale, zdali to neni cena, kterou by mel clovek ocekavat. Hlavne kdyz clovek nevi, zdali to opravdu i tu tezkou jilovou pudu zpracuje.

Diky za kazdou radu,

VE.

Rotavátorujeme stejný materiál a pokud by předtím nebyla zoraná a přemrzlá... nemáme nejmenší šanci to zpracovat. I tak jsme pochovali už dva rotavátory, jeden byl Honda, druhý Briggs StrattonKonvalinka

U rotavátoru je důležitý tvar nožů. Pro lehké půdy tvar "L", pro těžké tvar táhlého "C". Pokud jsou na pozemku hroudy a musejí se rozbíjet motykou, tak chybí vápník a to dost.  L.

Jojo, tak to bývá, když se nedodržují základní principy. Pak nutně nastoupí léta dřiny v případě, že se rozhodneme na spraseném pozemku trochu hospodařit. Ornici těžko koupíte, když nemáte styky. Kupovat hlínu je také k ničemu, protože vám dovezou cokoliv, což může být i horší, než to co tam máte. Spasí vás jedině pokora a spousta dřiny. Co se týká rotavátoru, tak je vhodný do takové zeminy takový, který bude mít těžkou převodovku. To znamená, pořídit si Vari, nebo Agzat, samozřejmě obojí s osovým čepem, protože závlačkový Global a i ta Honda, se vám odvděčí velmi rychle vymačkanými šestihrany, protože u takových věcí platí, že co neni skuplováno napevno, tak se velmi rychle vygiglá a může se to zahodit. Toto prosím neni z mé hlavy. ale od někoho, co s takovými věcmi měl co do činění celý život. Samozřejmě koupit rotavátor s kopinatými noži (nevím, která hlava tomu dala tak imbecilní název, když tam neni nic kopinatého. Kopinatý a to ještě dlouze, může být např. list broskvoně).Spasí vás studování agromanualu o zpracování půdy, pěstování brambor a něčeho na zelené hnojení, samozřejmě to co vytváří dlouhý kůlový kořen, např.: bob, i dvakrát za sezonu, atd. Nejste sami a raději se řiďte tím co doporučují odborníci.

Co znamená nedodržují principy? Na pozemku, který člověk od někoho koupí, to asi těžko ovlivní. Ob rok jsme tam valili slamnatý koňský hnůj po vlečkách, roky mezi tím se zase vápnilo. Na jaře se tam pálily zbytky rostlin a větví... popel se zapracoval. Na volné záhony se okamžitě vysévá zelené hnojení(svazenka a hořčice, afrikány) Bob u nás neroste, nevím proč. Zkoušela jsem si ho několikrát vysadit pro svou potřebu, trochu narostl, chytil nějakou chorobu zčernal a zhynul. Totéž jsem sledovala u jednoho souseda, který ho asi vysel na to zelené hnojení - celé pole. Narostl mu asi 15cm a bylo po. No když máte počáteční materiál, z kterého můžete pálit cihly, tak trvá roky, než je to alespoň trochu ke zpracování. Konvalinka

Milá paní Konvalinko, ty principy spočívají v tom, že při jakýchkoliv zemních pracech, je třeba provést skrývku ornice s dostatečně vekým přesahem pro jakoukoliv manipulaci a tu si odložit na svém pozemku, na takové místo, kde nebude zavazet a po ukončení všech prací vrátit zpět na původní místo, samozřejmě ornice ze zastavěné plochy je k dobru. Takové postupy, které doporučují některé úřady, kde o skrývce neni ani písmeno, ale v závěru se doporučuje ohumusování povrchové vrstvy(protože ornice je bůhvíkde ve výkopu zamíchána), by se měly tvrdě trestat, alespoň tím, že by dotyčný úředník, následně bez nároku na mzdu takové plochy zúrodňoval a měl přitom nad sebou nepodplatitelného drába s nagajkou. Z rostlin na zelo bych se vyhnul bukvovitým, z titulu nádorovitostí kořenů, to mne potkalo posklizni kolchozní řepky, ještě štěstí, že tento sortiment nepěstuji. Svazenka vratičolistá je vynikající, ale nesmí se vyset více než 4gr/m²  afrikány taky dobré, je však nutné vybrat vzrůstnější kutivar. Pak třeba cokoliv, třeba i kukuřici a slunečnici (k těm je třeba mulčer, při zarývání stačí pošlapat a rozsekat rýčem). S bobem, přestože má velmi dobrý hydromeliorační účinek, je to troch složitější. Má pomalý počáteční vývin, tak jako svazenka a navíc potřebuje startovní dávku dusíku. Následně je ho třeba ošetřit proti různým plísním a také proti mšicím. My jsme koupili pozemek ve svahu, kde předchozí majitek oral zásadně z kopce dolů. Radost je z toho úžasná. Ke zlepšení neváhám použít i uhelný popel, protože po prostudování několika odborných zpráv, jsem se dozvěděl, že pozemky meliorované až 7dmi sty tunami elektrárenského popílku/ha, poskytují následně čistější plodiny, než kontrolní pozemky v původním stavu. V každém případě to trvá věčnost, takže se já osobně s největší pravděpodobností s pozitivním výsledkem nesetkám.

Začnu od konce: to s tím uhelným popelem má sousedka. Na zahradě, kam její prarodiče a rodiče celý život vysýpali popel z uhlí, teď pěstuje kytky. Vůbec nic tam nedává, nehnojí a všechno, co tam zasadí jí nádherně roste. Dám jí bohyšku, u mě má 30 cm, u ní 50

Ornice... ale ta se přece před stavbou skrývat musí... i u všech sousedů při stavbě nových domů jsem to viděla. Já mám zeleninu od domu 200m, na konci zahrady, tam mechanismy nejezdily. Tam kde jezdili... ač jsou zpátky navážky... neroste pořádně skoro nic, ani ta tráva Konvalinka

S tou skrývkou máte pravdu jen částečnou. U novostaveb se tak děje. Ovšem při nějakých nařízených dodělávkách je to úplně jinak. V případě dodělávky knalizace, je celá vesnice žlutá spoušť. Jestli jste to koupili, tak nemůžete vědět co tam bylo a když to bylo vemi špatné, tak se to šikovně v zájmu prodeje zatají.

Dekuji za odpoved, podivam se teda na ty Vari ci Agzat.

Re dodrzovani ci ne zakladnich principu. To slo ponekud tezko, protoze:

- pozemek je hodne svazity (rozdil cca 20m mezi hornim a dolnim koncem, na cca 50m delky).

- na dolni casti pozemku (kde nestoji dum), ornice v podstate neexistovala, protoze co se tam i uchytlo splavily deste (coz je zde, pokud se neterasuje nebo hodne nezatravni problem obecne).

- zahradky jsou v terasach, ktere se delali nove (dum jsme rekonstruovali, a v ramci toho byla nestavebni cast pozemku zterasovana). Firma co rekonstrukci delala mela misto puvodni zeminy take dodat ornici + konsky hnuj na terasy (vcetne zahradek). Nejen z duvodu nesplneni tohoto jsme se s ni ale rozesli, a zbytek se resil jak to slo. Napr. na terasy, kde je trava, se vozila hlina, ta ale je, jak jsme zjistili ponekud pozde, docela nic moc (napr. plna strepu) - takze jak pisete.

Bohuzel, zkusenosti opravdu nemame, ne kady je odbornik, a ano, ptali jsme se ruzne zahradniku, a ti nam nic specialniho nerekli, a tak jsme mysleli, ze kdyz na ty zahradky dame cca 10-15 cm substratu + hnoje, tak to pujde. Asi by to bylo byvalo i slo, pokud bych zahradky pote prekopaval jen do tech 10cm, ale jak jsem je preryval do 20cm, tak to sice je ted o neco lepsi nez jil, ale porad nic moc.

Když jsem na tom začal, tak jsem to obrátil v prním roce třikrát, poctivým rýčem z Bystřice, na ploše 300m². Tady máte ukázku, jak se pěstují brambory v horách, všechno pěkně po vrstevnici. Viděl jsem u sousedů, jaká prasárna zůstala po firmě, která dělala kanalisační přípojku a kladla plastovou velkooběmovou nádrž na dešťovou vodu. Nynějšímu majiteli je to zatím šuma fuk, chtěl bych se dožít toho, až tam bude chtít něco pěstovat.