40 let stará nafta

aha... a co jsem tedy měl pochpit? Ptal jsem se co a jak, a vaše reakce mi nepřišla jako odpověd k pochopení... Samozřejmě je mi jasné že všemožné přelívání a uskladňování PHM je svim spusobem zbytečnost, vim co udělá špatné palivo s motorem... proto mě zajímá jak nejlépe a bezpečně ho skladovat...

Vidíte, a já tyto starosti přenechávám distributorům. Mít 40 let doma palivo v sudu je pro mne víceméně úsměvné a zároveň nepochopitelné. Pamatuji si velmi dobře poukázky a fronty na naftu i srandu, kterou jsme z toho měli a ještě i máme. Doba je jiná ale lidé stejní. Jak jsem již jednou napsal: Kdyby ty motory věděly co do nich chcete nalít tak Vás vyfackují zleva zprava. Mirek

Ok, tak to děkuji za vysvětlení... asi jste nepochopil že se mi nejedná o palivo staré 40let (to je jiný extrém) ale cca o stáří do 5let.   Budete mít srandu i stoho až pro změnu nebude co, kde tankovat, respektive za co tankovat? Já nejsem škodolibý, mě je stoho spíš smutno, když nikdo nemyslí na budoucnost...

Téma je: 40 let stará nafta; já skladuji jen to co mám v nádrži auta. Na budoucnost myslím trochu jiným způsobem než abych řešil co se starým PHM. Hezký den přeji.

To už je jiná, nicméně předpovědi o konci ropy odpovídaly stavu poznání. Dnešní autority energetiky neodhadují kdy lidstvo dosáhne vrcholu těžby, protože na to bychom museli znát velikost ložisek, a ta je dnes neznámá, jednak se objevují nové a nové zdroje a navíc se objevují technologie, umoňující těžit již "vytěžené zdroje". je to až úsměvné, v představách laiků, většiny politiků je představa ropného ložiska taková, že vyvrtáte díru a z ní stříká ropa. Tlak horniny na podloží s ropou tak opravdu funguje, tato ropa je nejmobilnější z hlediska těžby. Takto je dostupných 10-12% zásob.Této ropě se v naftařském žargonu říká „SNADNÁ ROPA“. Takto se uvažovalo někdy do šedesátých let minulého století, kdy snadná ropa představovala veškerou těženou ropu. Nízká dostupnost ropy je zpusobená tím, že čerpáte pouze nejviskóznější složku a ještě pouze z okolí vrtu. Pak přišly vrty, které se v hloubce lámou horizontálním směrem a do sekundárního vrtu vháníte vodu, CO2, zemní plyn - tím umožníme těžit ropu, která by jinak nebyla dostupná, (po té co čerpáním klesl tlak v ložisku) tímto způsobem lze čerpat i další ropu z ložiska dalších 20-40%.
Následně na takto již "vytěžené ložisko" použijeme speciální kmeny bakterií, nebo teplo - v podzemí řízeně spalujete s pomocí kyslíku malou část zásob, zkapalňujete tak "tužší" složky a vytváříte lehčí frakce. tímto způsobem lze vytěžit další 40-60%. Těžba s pomocí mikrobů je v současné době zdokonalována a používá se ve vývoji těžby. Ropné ložisko nemá totiž tvar dutiny vyplněné ropou ale jedná se vždy o pórovité horniny, nasáklé ropou. Během objevování těchto technologií se používaly tyto metody postupně. U moderní těžby se používají u nového ložiska rovnou - je to ekonomičtější a zároveň lze ložisko maximálně vytěžit.
Navíc se těží ze stále větších hloubek – například ještě v letech 1980-85 se považovale za absolutní meze lidských možností a technologií težit z hloubek do 200m hloubky oceánu a následně vrtat maximálně 1000 metrů pod toto dno oceánu. Dnes se běžně v severním moři, či mexickém zálivu těží z hloubek 3000 metrů (!), a s následným vrtáním až 6000 m vrstvami skal a a solí (!!!) pod dno oceánu... díky tomu se objevily další donedávna zcela netušená ložiska ropy – Thunder Horse a Jack II v mexickém zálivu a ložisko TUPI u pobřeží Brazílie.
Za posledních 15 let objevily snímkovací technologie, o kterých se dříve lidstvu ani nesnilo. Průzkum mořského dna byl totiž extrémně komplikovaný. Ložiska se hledají pomocí mikroseizmického snímkování a vrstvy skal a solí pod mořským dnem, silné i několik kilometrů snímkování rozostřují. Dnešní extrémně výkonné výpočetní metody dokáží toto rozostření eliminovat. A výsledkem je objev nových ložisek. Musíme si uvědomit, že dno oceánů je zatím v podstatě neprozkoumané. Navíc se objevují nové metody na těžbu z ropných písků a živic, ze kterých se dosud netěžilo pro nedostupnost vhodné technologie.
Očekává se i nalézání nových ložisek na kontinentech, nezapomínejme, že velká část kontinentálních desek je pokrytá tzv. sedimentálními pánvemi, prozkoumaná je necelá třetina.
I přes nové objevy a technologie se samozřejmě lidé budou muset učit s ropou spořit.
V 21. století o ropu nejspíš připraveni nebudeme. Jaká bude cena je otazník, nové technologie nejsou levné. NIcméně v současnosti je cena ropy udržována producenty na takové úrovni, aby se nevyplatila produkce bionafty. A to je dobře,

Jak je to se starším benzínem? Konkrétní příklad: dvoutaktní motorka stojící několik let (5) v garáži, v nádrži směs olej - benzín 1:40.

 Takový benzín používám na čištění skvrn - třeba od asfaltu, kovových součástek a nářadí. Všude tam, kde nevadí mastný povrch po odpaření.

Takhle starý benzín už ani nezapáchá jako benzín ale spíše jako ředidlo (šílený zápach). Nutno vyčistit karburátor, sítko na palivovém kohoutu. Ten sajrajt už opravdu jen na to hrubé čištění.

Máte někdo nějaké typy a rady jak správně, bezpečně a max.dlouho skladovat PHM?

Nevím, jak se 4O letou naftou, ale já teďka jezdil na 25 let starou naftu... Byla uskladněná ve stodole v plechových i plastových kanistrech. Jezdil jsem na ni přes zimu a v pohodě, jen jednou mi malinko přimrzla. :) Lil jsem to do 1.4 diesel bez turba. Do auta s turbem bych to rozhodne nelil, ale jiný motor to v klidu splolkne.

Na fóru dieselpower.cz se dočtete, jak jezdit na olej na smažení, na vyjetej z friťáku nebo na transformátorovej olej.

Takže 40let stará nafta asi nebude velkej problém :)

Starej dýzl kousne cokoli, do TDi PDi a HDi by to lil jen kaskadér