Pod tohle se klidně podepíšu. Je to o lenosti něco dělat a učit se. Pokud někdo není ochoten se učit, dělat něco z sebou, tak ať platí. Tyhle malé strojky jsem se musel taky učit, co to je a jak to funguje. Nebo počítače, programování a vůbec ty všechny technologie, co za mého mládí neexistovaly. Celý život se člověk učí nové věci a pak umře stejně hloupej ;-). Já si peču i chleba (žádná automatická pekárna, hezky ručně za 4 minuty), sajrajty nekupuji, ale elektroniku (a nejenom tu) stejně dělaj číňánkové, evropa se zabývá překupnictvím, finančním poradenstvím a zapomínáme, že práce a vzdělávání je podstata bohatství, ne okrádání bližního svého, ale pomoc jemu. Původně začala tato debata ne o profi použití. Profík, tedy ten, co dělá s křoviňákem celý den a za peníze, se tady nebude ptát jestli tenhle ano, nebo ne. Ten ví z vlastní skušenosti co má dělat a co koupit (pokud umí počítat!). Amatér, jako tazatel, nebo já, sem přijdeme na radu a dostávát jednostranné rady od kšeftarů se mi nelíbí. Proto jsem popsal svouji zkušenost a myslím, že nejen pozitivní, plus moje myšlení a možnosti. Je na tazateli, aby posoudil riziko. Vždyť celý život je jedno riziko a kdo se bojí ať do lesa neleze. Špatné se mi ale zdá, strašit před lesem vyprávěním o bubácích i když v lese je problém vidět i zajíce. 

Při nákupu zahradní techniky fakt nejde o život jako při pojídání E-ček na kila, Vaše přirovnání v tomhle bodu je silně zavádějící.