Setí kořenové zeleniny do krechtů

chtěl bych letos zkusit vyset mrkev, i krmnou, petržel,řepu i jedlou do krechtů jako brambory.Máte s tím někdo zkušenosti?.Mám asi deset arů zahrady a chtěl bych jí takto oset.Co by jste jěště takto vyseli, máme hlavně králíky a slepice které by přebytky zůžitkovali.

Rozveďte svou úvahu-já rozumím pojmu krecht asi jinak, než vy...

Do krechtu se obyčejně nic neseje, protože je to zařízení ke skladování bulvovin a hlízovin. Můžete ovšem vysévat kořenovou zeleninu a cvklu do růvku (válků). Pokud si to dobře navrhnete a provedete, můžete tyto plodiny, během vegetace zavlažovat podmokem, pokud máte vlastní zdroj vody. Krmou řepu, můžete zkusit některou polocukrovku. Pěstování běžné krmné řepy, typu Bučianský válec, nedoporučuji, prtože tato kř vytváří bulvu nad povrchem půdy. Růvky je třeba vytvořit tak, aby byly v koruně dostatečně široké, aby se daly vysít dva až tři řádky mrkve, nebo petržele.

Je to vynikajúci spôsob pestovania koreňovej zeleniny. Mám to vyskúšané. Je to veľmi vhodná metóda ak máte na pestovanie k dispozícii iba ťažkú pôdu. Pred siatim koreňovej zeleniny si pripravím tzv. hroble. To je, že motykou nahrniem zeminu do ľubovolne dlhých radov tak, že výška hroble je asi 25 - 30 cm, šírka na vrchole je asi 25 cm. Do takto pripravených hroblí urobím asi  8 cm od okraja doskou riadok, druhý vedľa neho asi o 5 cm ďalej. Riadky dobre zalejem vodou, ktorú nechám dobre vsiaknuť. Potom vysejem semiačka a ľahko zasypem zeminou, ktorú jemne utlačím napr.doskou. Počas vegetácie k hrobli podľa potreby prihŕňam hlinu asi tak, ako keď kopčíme zemiaky. Burinu z porastu iba vytrhávam. Dopestujem aj v ťažkej pôde krásnú dlhú a rovnú mrkvu aj petržlen.    

Asi máte na mysli krecht, díra v zemi vystlaná třeba slámou, která uchová zeleninu většinou kořenovou přes celou zimu jako čerstvou, zrovna včera jsem kontrolovali mrkev. Brambory se pěstují do hrobů (dlouhé řádky), kdy je zemina po zasázení vyhrnuta vysoko a kopeček mírně stlačen do roviny, takto pěstujeme pole brambor již několik let, sázení ručně, vyrývání strojově, sběr ručně, nechat chvíli zavadnout poté roztřídit dle velikosti a poškození, napytlovat a připraveno na prodej. Dnes jede mužská část sypat ledek na obilné pole.

Musím vše uvést ¨na pravou míru.Chtěl bych naradlovat brázdy jako na sázení brambor ale ty řádky co bych použil na zeleninu jsem chtěl uválet a na horní hrůbek bych zasel zeleninu.Ta by se po čase jak povyroste lehce naorala.Při sklizni by se dala vyorat jak brambory.C o myslíte je to dobré.

Jestli budete mít pro vlastní potřebu zkusit to můžete, ale je jasné, že musíte sít, po jednom semínku, protože mrkev se většinou seje, tak, že se sype přímo z pytlíku a poté se protrhává, myslím, že to pro Vás bude docela titěrná práce, doma na malé zahrádce sejeme také jednotlivé semínko a mrkev je krásně rovná, ale do normálního záhonu, pro vlastní potřebu.

Setí zdar, ať se Vám dílo podaří

Půdu je potřeba před setím dobře zpracovat, vhodný výsev do hrůbků je především v těžších půdách. Lepší výnos pěkných nerozvětvených kořenů, jednodušší sklizeň především v době sucha. Hrůbek připravíme nahrnutím zeminy, obdobně jako když nahrnujeme brambory, jen ho uděláme širší a mrkev vysejeme do dvou řádků až tří řádků - 1,5-2 cm hluboko. Vrcholová plošina cca 20 cm pro dva řádky, 30 cm pro tři, dole 50-70 cm. Výška hrůbku cca podle seté odrůdy mrkve 20-30 cm. Nahrnuje se cca 3 týdny před setím (navrácení kapilarity). Během vegetace se jen jednotí, pleje, zalévá, možná by šlo poti plevelům plečkovat boky hrůbků, na výšku se nic nepřihrnuje. Zkuste sehnat mrkev v páscích, nebo nějaké starší osivo upečte na pánvi a smíchejte s tím co chcete sít, stačí pak menší pečlivost, nevadí větší hustota výsevu (jen sem tam jsou živá). Jestli máte v okolí někoho kdo je u zahrádkářů, ať Vám půjčí Rukověť zahrádkáře 2015.