Smrky blízko u sebe

Dobrý den, měli jsme léta řadu smrků a borovic, které když převýšili náš dům (cca 15 metrů), tak jsme je začali zkracovat. Z jehličňanů uděláte vždy při krácení už jen něco vzdáleně podobného krásnému stromu. Též byli těsně u plotu, větve přerůstaly až k sousedům na střechu, ty je ale odmítali ořezat, že je to škoda. Když se nám ale začaly zvedat od kořenů chodníky u domu, vzdálené od stromů cca 5 metrů, tak přišlo radikální řešení a vloni jsme všechny stromy nechali pokácet. Sice teď vidíme na sousedy, ale už letos tam kvetla krásně celá nově osázená zahrada. Takže já doporučuji pokácet a vysadit něco menšího. Marcela

Těžko se vyjadřovat, když neznáme velikost zahrady, okolí, styl ve kterém je zahrada vysázena.

Odmítavá reakce, že vzrostlé stromy na zahradu nepatří je obecně neobhajitelná, je potřeba vzít v úvahu všechny okolnosti a pak rozhodovat.

Nechápu dnešní strach z velkých stromů. A i tak je možné při obvodu kmene 80 cm v prsní výšce se rozhodnout (20 - 30 let?) a jenom kvůli obavě z úředních komplikací kácet.

10 000 za kácení problémového stromu je pražská cena...

Nebo si prostě užívat stín velkého stromu a až začne velikostí obtěžovat, tak kácet.

Rozhodně nedoporučuju udržovat stromky řezem na 3 m, nebude to pěkná stěna, ale paskvil, na zelenou stěnu by se muselo začít řezat mnohem dřív.

Zdá se mně nejšikovnější podle stavu buď vyříznout prostřední a až se budou větvema dotýkat, tak jeden z krajních. A nebo rovnou nechat jenom jeden, aby byl zavětvený pěkně od spodu. Styl stříhání "lízátko" se mně nelíbí.

Někteří přispěvatelé v této diskusi, kteří nedoporučovali vysazení "lesních" (tedy neovocných stromů) na zahradu, si automaticky spojili dva přívlastky, lesní = mohutný. V jejich představách je pravděpodobně každý z lesa pocházející strom, umístěný na okrasnou zahradu předurčen k mohutnému vzrůstu do desetimetrových výšek, s čímž jsou pak automaticky spojeny administrativní a finanční potíže při jeho budoucím odstranění. Proto prý tyto stromy na zahradu ze zásady nepatří. Tato přestava není objektivní. Ten, kdo si zasadí na zahradu smrk, jedli, borovici, buk, duk, či habr, může strom přece nechat dorůst, pak porazit a následně vyměnit za mladý kdykoli, klidně třeba po dosažení relativně nízké výšky 3-4-5 m, kdy výše uvedené problémy neexistují. Vždyť stromy i při těchto nízkých tvarech, do kterých dorůstají několik let,  velmi dobře plní svoji estetickou úlohu v zahradě. A mnohdy lépe, než kdyby šlo o staré mohykány.

Nerad s vámi polemizuji, ale máte pravdu jen částečně. Především myslím že termín "lesní stromy" všichni chápou, i když není dostatečně vědecký. Podle mne nemáte pravdu v tom že administrativní a finanční potíže jsou v něčích představách.  Administrativní, technické a finanční potíže jsou v takovém případě fakt a ne představa. Předpokládám, že se bavíme o malých zahradách při domech, nebo v koloniích, nebo o sídlištích. I tam jehličnan působí hezky a ozdobně, ale jen do určitého věku. Po té je nutno jej nemilosrdně odstranit a to je problém, protože pro majitele je to ztráta krásy a v sídlišti o tom rozhoduje rigidní odbor ŽP. Opakuju, že nepíšu o zakrslých formách ale o lesních stromech. Fotku jak to vypadá, když se zasadí smrk ztepilý 5 m od paneláku a dvacet, třicet let se na něj zapomene sem vložím co nejdříve.

Opravdu nechápu, o čem se mnou a proč polemizujete. Ve vašem příspěvku jsem nenašel jediný argument, který by zpochybňoval to, co jsem předtím uvedl. Čtěte prosím pozorněji.