Postavím se na (částečnou) obranu jalovců: za komunistů to byly jedny z nejpěstovanějších konifer (velmi snadná množitelnost, dobrý růst apod.). jalovce se vysazovaly hromadně i v té nejzapadlejší vísce (akce Z na zkrášlení vesnic...). Byla v té době rozšířená rez hrušňová? Tehdy jsme ji znali většinou jen z obrázků v atlasech chrob a škůdců.
Přišla nová doba: a s ní rozmach okrasných zahrádek, ale jalovce, které jsou hostiteli rzi hrušňové, jsou - podle mého názoru - od té doby jaksi passé, nepoužívají se v takové míře, jake dříve (místo nich je daleko širší sortiment nejrůznějších okrasných stromků a keřů, které dříve nebyly k mání).
Za rozmachem rzi hrušňové vidím něco jiného: paradoxě to je čistší ovzduší. Dříve elektrárny produkovaly kvanta kysličníku siřičitého, dnes je každá elektrárna odsířená. Síra je - jak známo - obsažena v různých sloučeninách, které jsou součástí mnoha fungicidů: dříve tedy jako fungicid fungovaly kyselé deště, dnes se houbové choroby rozšířily více, než jsme na to byli zvyklí.
(Ne že bych obhajoval komunisty anebo bývalý režim a kyselé deště, Jsou to podle mého názoru jen seřazená fakta.)
To je zatím vše. Josef.
