Zakládám malý sad, poraďte s rozložením stromků.

Zdravím. Chceme si založit na zahrádce takový malý sad. Jedna o rozměru 15 x 10 metrů a druhá 25 x 20 metrů. A pár stromků podél plotu. Je to vlhký mírný  jižní svah.  Vzhledem k nadmořské výšce 600 metrů připadají v úvahu jabloně, hrušně, švestky a třešně. Stromy budeme sázet až příští rok, ale nyní je nezbytné určit místa, kde se budou stromy vysazovat. Máme totiž k dispozici velmi kvalitní ornici, kterou bychom nasypali do vybagrovaných jam spolu s kompostem.
Můžete doporučit odstup mezi jednotlivými stromky. Výška stromků asi 3-4 metry pro dobrou dostupnost ze žebříku. Nízké dvoumetrové stromky nechceme, nelíbí se nám. Pouze švestky bychom nechali růst dle libosti a třešně bychom časem omezili na 5 metrů.
Ovoce by mělo být pro přímou spotřebu, ale také pro moštování, marmeládování, sušení a skladování po celou zimu v dobrém vlhkém a chladném sklepě.

Díky.

Tyto údaje bych dopručil nastudovat raději v nějaké příručce, případně si odborníka pozvat na místo. Myslím, že se to vzhledem k dlohodobosti projektu vyplatí.
  Jinak, třešně a hrušky jsou relativně teplomilné ovoce, zdaleka ne všechny lokality v 600 metrech jim vyhovují. Méně náročné než třešně jsou višně.

Podívám se do literatury. Díky.

zakládal jsem takový malý sad a po dvaceti letech k tomu mohu říci toto: v literatuře udávané vzálenocti nikdo nedodrží a snad každý nasází stromy hustě. Při správných sponech se zahrada zdá dlouhá léta pustá. Ve vaší poloze vysaďte pouze několik málo solitérních stromů na bujné podnoži. Velice dobře se podívejte co roste a plodí ve vašem okolí. Když tam najdete odrůdu, která plodí bez ošetření dvacet let tak ji berte i kdyby bylo ovoce horší. Všechny rady i dobře míněné, se nevyrovnají praktickému vyzkoušení na daném místě.

Mirek Pavelka

To je beze zbytku pravda. Má to jen jeden háček, možná dva. Je málo pravděpodobné, že seženete ty odrůdy, které byly na trhu před 20 lety. To se dá, pravda, obejít naroubováním místní odrůdy. Druhý háček je v tom, že se připravíte o možnost zasadit moderní odrůdu s genetickou odolností proti chorobám. Některé z nich skutečně nejsou k zahození. 
   Problém je v tom, že ač státní sortiment čítá desítky, ba stovky odrůd, konkrétní prodejce jich má jen pár z nich. Většinou ty běžné, oblíbené, osvědčené v optimálních polohách. Necháte-li si od něj poradit, jen málokdy Vám doporučí odrůdu, kterou nemá. 
   Proto je možná pro laika spolehlivější postup výše uvedený - poohlédnout se u sousedů.

připomínka k odrůdám: bohužel většina tzv. rezistentních odrůd chuťově nedosahuje kvality původních i když citlivých odrůd,např.ke strupovitosti, či padlí.

Viz Starkrimson, Čistecké,Matčino,Jonathan,Rubín.................

Lucas

To je, bohužel,svatá pravda. Většina rezistentů se nezbavila  mírné pachuti po planém jablku, které při šlechtění přineslo gen rezistence. Ještě víc mi však vadí, že skoro všechny nové odrůdy jsou si chuťově (ostatně i vzhledově) dost podobné. Podobně jako jsou si podobná piva z modernizovaných pivovarů.
    Přesto, kdyby mělo být více takových sezón,jako byla loňská,kdy náchylné odrůdy strupatěly, popraskaly a shnily ještě na stromech, pachuť nepachuť, beru rezistenty.
   Jenže příroda není žádný blbec. Za pár let si strupovitost vyselektuje klon, kterému zachutnají i rezistentní odrůdy. Jak dlouho vydržela penicilínu univerzální účinnost...?

Výhodou starších odrůd, které se daří v blízkém okolí, je, že jsou vyzkoušené a je pravděpodobné, že se budou dařit i vám. Ale asi je nekoupíte v obchodě. Nové odrůdy jsou (možná jen dočasně, jak upozorňuje p. Vysloužil) odolné proti nemocem, ale šlechtěny a testovány byly v příhodnějších podmínkách, nevíte, jak se povedou právě u vás. Takže je na vás, jestli jste spíš pro experimenty, nebo půjdete na jistotu. Ať se rozhodnete pro novější odrůdy nebo pro „starožitnosti“, vždy byste měl dávat pozor na podnož. Pro hrušně výhradně semenáč, pro jabloně semenáč nebo případně A2. Vzdálenost stromků aspoň 10m od sebe, klidně i víc.

Naprosto souhlasím, ale těch 10 metrů se mi zdá přece jen moc. V horších půdách a polohách stromy obvykle nedorostou přílišných rozměrů.

Pravda, výsledkem by byla spíš lesostep než prales, ale dostatek slunce a vzdušnost půjde v těchto tvrdších podmínkách stromům k duhu.