Vysadba noveho stromku
|
|
|
|
|
 |
 |
|
host - 73.233 (?), 1.2.2007 8:43, zobrazeno: 8085x
Dobry den, chtel jsem se zeptat - planuji vysadit novy stromek na misto stareho - puvodne tam byla svestka, ale je jiz cca 5 let sucha a je tam po ni uz jen parez, ktery hodlam dat ven. Musim pred vysadbou noveho stromku menit i pudu? A co koreny po starem stromu? Musi se dat uplne vsechny pryc nebo staci tak aby zustala jama v prumeru tak 1,5 m bez korenu a ty koreny co jsou vzdalenejsi od stredu stromu tam mohou zustat?
Dekuji za odpoved. Tomas
|
|
 |
|
 |
 |
|
M.Amihaesei - Stříbrný Zahrádkář (188), 1.2.2007 14:02
Na jeho místo chcete vysazovat stejný ovocný druh, tj. švestku? V tomto případě bych Vám to nedoporučoval, protože půda je jednostranně vyčerpaná, v oblasti kořenového systému starého stromu se drží škodlivé organismy, jednoduše se tomu říká "únava" půdy. Pokud ale nemáte na výběr jiné místo, je vhodnější, pokud se na témže místě vysadí jiný ovocný druh než který tam původně rostl. Zásadně by se neměly sázet broskvoně po broskvoních a meruňkách, třešně po třešních apod. Pokud přece jen chcete zasadit stejný druh na místo po starém stromě, protože nemáte na výběr, je nejlepší sázet stromek, který je štěpovaný na jiné podnoži než starý strom,
např. po třešni štěpovanou na ptáčnici sázíme třešeň štěpovanou na mahalebce apod. V každém případě je potřeba mimo vykopání pařezu odstranit kořeny kam až to jde a vyhloubit velkou jámu. Minimálně 1x1m a vykopanou zeminu nejlépe celou vyměnit. Můžete ji vzít z místa zahrady kde ovocné stromy nerostly. Tak nebo tak bych nechal před samotnou výsadbou místo rok ležet ladem a nesázet tam hned nový stromek. Místo po vykopaném stromě je vhodné osadit např. aksamitníkem, který přispívá k odstranění půdní únavy.
Vyměněnou půdu pak při vlastní výsadbě obohaťte dobrým kompostem nebo uleželým hnojem, popř. minerálním hnojivem, aby měl nový stromek nejlepší předpoklady pro růst.
|
|
 |
|
 |
 |
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18319), 2.2.2007 21:09
Výše popsaný způsob považuji za správný. Existuje poučka, že půda po 5-6 letech se ozdraví natolik, že úplná výměna půdy není obvykle nutná. Kromě aksamitníku pomůže ozdravit zrytí (orání) a pěstování okopanin, luskovin, jetelovin, a zeleného hnojení obecně. I tak je lépe sázet jiný strom, než tam původně stál. Každý rostlinný druh má specifické nároky na půdu a jednostranně ji vyčerpává. Do půdy nyvíc vylučuje specifické toxické metabolity (ty se časem rozloží, lépe v provzdušnělé půdě). Vystřídat pouze podnož úplně nestačí.
Pokud budete vykopávat pařez, což doporučuji, bude jáma dostatečně velká - pařez se vykopává podstatně hůř než celý strom (nelze vypáčit). Vykopanou zeminu dejte na záhon (zelenině vadit nebude) a do jámy navezte stejné množství hlíny ze záhonu - musí být navršený kopec, do roka hodně slehne a stromek by byl "utopený"
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 73.233 (?), 12.2.2007 21:05
Dekuji za odpoved. Drive tam byla svestka, ted tam planuji dat jablon - jadernicku. Parez uz je venku, zustala po nem jama v prumeru necele 2 metry. Koreny byly zcasti shnile, nektere byly ovsem pevne.
Muzu jamu zasypat puvodni hlinou - ta co byla vespod dam navrch a obracene - nechat ulezet, aby si zeme sedla a na jare vysadit novou jablon? TS
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 1.251 (?), 21.2.2007 10:17
Vedle výše popsaných procedur u nás doma se tradičně posbírají na zahradě staré kosti ( ty my do popelnice zásadně nevyhazujeme ) a dáváme je na dno jámy. Ale je to asi spíše udržování starého zvyku a zbavování se starých kostí vykopaných třeba na záhonech a z kompostu než skutečné přihnojování. Každopádně z hlediska zachování živin v půdě zahrady a zmenšování množství skládkovaného odpadu je to ekologické. Jako kluk pamatuji, že jsme pod pár vykopanými pařezy ovocných stromů i našli kostru třeba králíka nebo kočky, zřejmě to zrovna uhynulo v hospodářství a hospodář tu mrtvolku takhle využil. V případě velké jámy, zdravého stromu a malé mrtvolky 1 - 2 kg nevidím problém ani teď, v případě 50 kilové dogy by to asi nešlo.
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|