Vegetativni schopnosti jabloní a jinych drevin

Timto dotazem ještě volne navazuji na svůj předchozí dotaz tykající se chuti kořenů. Pruty některých drevin zakorenujou velice snadno, staci je jen zarazit do země v cilovem miste, nejidealneji bez nutnosti predchoziho kypreni pudy kolem: o). Nevite jak dobře to funguje u jabloní pripadne jinych ovocnych stromu a keru?

Duben je asi vhodny (az na to ze je extremne sucho.) V jake fazi je nejlepe prut ulomit, když ještě nepuci, nebo naopak?

CO se tyka materialu, tak u jabloni bylo asi nejvhodnejsi natrhat si tyto pruty ze skarpovek z výhonu vedoucich z kmene?(cilem snazeni je zaplevelit jablonema volnou plochu aniz bych musel kupovat nejake stromky ktere pak mnohdy znici hlodavci.)

Jak je to vlastne s kvalitou stromu, který vznikne narizkovanim pruti z nasady (tedy z naroubovane casti)? (chapu asi je to dost individuální podle odrudy)

tesim se na prispevky

pícháním prutů do země v období října se množí rybízy a meruzalky, asi také vrby.   o jabloních nevím, jednou mi ji hryzec    sezral tdo špičky.Vytáhl jsem ji a silou zabodl do brambor. V létě už rostla.možná to půjde.

Mě se zdá množit jabloně zapíchanými pruty do země jako nesmysl.Kdyby to šlo, nebudou se jabloňě roubovat, ale řízkovat.Láďa.

Není to žádný nesmysl, zelenými řízky na množárně to jde poměrně snadno. Nedělá se to ale proto, protože podnož je pro další pěstování nesmírně důležitá. Neumím si vůbec představit, že budete chtít pěstovat pravokořené jabloně jako např. Holandské vřeteno či v systému Solax. Bez brzdících podnoží by to vůbec nešlo. Jsou samozřejmě i další důležité důvody, proč se používá při pěstování podnož + odrůda. Stanislaw

Jabloně zakořeňují jen tehdy, mají li v genetické výbavě tuto vlastnost.Jsou k tomu zapotřebí různé postupy- jako řízkování nebo hrůbkování, a i tak nelze hovořit o stoprocentní výtěžnosti.Úspěch s,,pícháním ´´prutů lze snad jen docílit u podnoží J-TE-G, a COLTu, a to jen pokud mají na bázi vytvožené základy koříků, což obvykle u země mají.

Jak už tady padlo, další je otázka bujnosti růstu takto množeného stromu, která je popsaná u vegetetivně množených podnoží, ale určitě ne u kulturních odrůd.

Pro zakořenění je potřeba mít etiolizovaná pletiva na bázi výhonu a nebo použít stimulátor a tepelnou stratifikaci. Jednodužší způsob pro získání pravokořenné kultůrní odrůdy, je naroubvat ji na slabě rostoucí podnož, a vysadit tak aby místo štěpování bylo pod ůrovní půdy, čímž rostlina zpravokoření.

Všechny metody jsou ale přinejmenším stejně dlouhodobé, jako vypěstování klasického stromku ve školce, nehledě na detailní agrotechniku.A navíc, laik asi hned tak úspěch slavit nebude.

J. Pavlíček

Každy kdo doma lisuje jablka tak ví že když vyhodí někde na mez výlisky, tak na jaře pak pokrývají děložní lístky semenáčků nahnědlou zčásti rozloženou drť výliskú.na podzim je pak lze přesadit do školky, akorát jako podnože budou variabilní.Zkoušel jsem to a potvrdilo se, naroubované odrůdy plodily některé už ve školce 3 rokem po roubování, jiné ještě nic po 4 letech na stanovišti.

Je to jistější než zbírat někde bobky a doufat že tam bude semínko:-)

Napíši to asi takto, pokud by se vám podařilo nějak vypěstovat novou jabloň z ušlechtilé části rostliny (tj. nad místem štěpování),nejspíše bude plodit, problém bude asi s kořenovým systémem, protože nebude plně vyvynutý na další růst a bude se rozprostírat spíše do šířky, ne do hlouby, takže bude problém v období sucha.Nejkvalitnější stromky jabloní a ostatních ovocných stromků jsou nejkvalitnější naroubované na semenáčích.Učili jsme se ve škole, že existují i podnože pro jabloně vegetativně množené, netuším však, jak se to dělá.Láďa.