Staré německé odrůdy

Musíte rozlišit sladkost, kterou odhadnete ochutnáním a množství cukru změřené moštoměrem či refraktometrem. Hodnoty jsou překvapující. Sladká jablka jako Matčino, Grávštýn či Desert mají méně cukrů než na chuť kyselé kožeňáky a Boskoopské. Člověk vnímá sladkost v ovoci jako relativní poměr cukrů a kyselin. Totéž platí i pro vína (suchá mohou mít víc zbytkového cukru než polosuchá, mají-li dost kyselin).

Ontario - cukr 92,96g/l; kysliny 8,89g/l

Boscoopské cukr 115gl; kyseliny 8,32g/l průměrně. Některé vzorky mají ale přes 140g cukru.

Williamska cukr 84,9, kyseliny 0,94

Boscova cukr 115; kyseliny 1,74

Je to z knihy Příspěvek ke složení moravského ovoce. K. Neoral, J. Blaha 1926. Sledovali složení plodů různých odrůd v letech 1921-1925.

V.

To je ono. Kdo by to řekl, že kyselé Boskoopské má stejně cukrů jako Boscova a víc než Wiliamska.

velmi zajímavé...

vidím tady podobnost třešně a višně, téměř stejné množství cukru ale višně mají i kyseliny.   Třešně sladké, višně kyselé..obsah cukrů skoro stejný.

Je tzo známo již dlouho. V praxi je toho důkazem prakticky stejná výtežnost jablkovice s hruškovicí a třešňovice s višňovicí. Dokonce většinou ve prospěch jablek a višní.

Třešně ve stejné publikaci vycházejí lépe než višně. Průměr z třešní je 129g/l cukru. Hedelfingenská má 135, Lauermannova 151. Všechny zkoumané odrůdy mají přes 100g/l

Višně mají v průměru 89,23g/l cukru. Největší propadák je Královna Hortensie, která má kyseliny srovnatelné s třešňěma a cukr pouze 71,34g/l.

Všechny vzorky jsou z jednoho stanoviště (Pomologický ústav Bohunice).

V.

Mé zkušenosti jsou jiné. Když jsem kdysi vyráběl ovocná vína, měla šťáva z višní (Köröšská a Morela pozdní) i přes 12%. Naopak šťáva z Napoleonovy (což je totéž jako Lauermannova) měla jen kolem 10%. Pravda, nebyly přezrálé. Sladší byly jen srdcovky (bělka, Kaštánka) a ptáčnice.

Ještě musím napsat dodatek k odrůdám jablek, které doporučuje pan Burket.

Pan Burket byl mimojiné zemský cestující učitel hospodářství, ovocnictví a vinařství. V roce 1877 byl vyslán c.k. ministerstvem orby do Francie a Belgie, aby se zdokonalil v oboru. Po návratu sepsal dvoudílnou monografii Jabloň. Mstu, čili jablečnému vínu věnuje okolo 100 stránek. Popisuje zde normandské ciderové odrůdy, ale i u nás pěstované odrůdy, které by se daly použít.  Rozhodně netvrdí že Parména je kyselá.

PS: Parména vychází co se týká obsahu cukru stejně jako Boscoop.

V.