stará zahrada

Ráda bych zde poprosila nějakého zkušeného zahradníka o radu. V současné době postupně přebírám péči o zahradu od svých rodičů. Zahradu založil asi před 60 lety můj dědeček. Pozemek je bohužel v oblasti, kde dost málo prší, kousek pod povrchem je skála a půda je velmi jílovitá. nicméně děda byl dobrý zahradník a všechny jabloně, hrušně, ryngle, meruňky, rybíz a angrešt dobře plodily. Jako dítě jsem to nenáviděla, protože sklidit jen rybíz trvalo celé rodině několih hodin a bylo ho pár beden. O následné kalamitě při zpracovávání rybízu na domácí šťávu ani nemluvím :o))). Po dědovi se o zahradu stará už asi 30 let můj otec a bohužel nezdědil "zelené prsty". Navíc odmítá do zahrady investovat, takže se nehnojí, nestříká, neobnovuje. Všechno plodilo spíše ze setrvačnosti, ale i to teď končí, takže přebírám totálně vyčerpaný pozemek se starými stomy a keři, které skoro vůbec nerodí a jeden po druhém usychají. Protože pozemek je dost velký, chtěla bych ho rozdělit na část odpočinkovou, a část, kde budou nějaké ovocné stromy a sem tam záhonek. Ale protože všude čtu, že jabloně se nemají sázet tam, kde už dříve rostly, ráda bych věděla, jak to mám teď udělat, protože jabloně a jiné stromy byly po celé zahradě jeden vedle druhého. já vím, že nejlepší by bylo všechno naráz vykácet, poorat, pohnojit atd. Ale tak radikální zásah by mého otce asi ranil a také nechci dělat ze zahrady planinu, protože je u chaty a využíváme ji hlavně k rekreaci. Je nějaká šance na postupnou obnovu zahrady? Jaké odrůdy jabloní a hrušní se hodí do suššího prostředí a je opravdu nevhodné je sázet tam kde předtím rostly? Pokud ano, co mám teda zasadit na plochách po vykácených stromech? na zahradě jsou už zasazené asi 4 mladé jabloně (5-6 let), ale vůbec nerodí. Letos na nich není ani jednen plod, jindy sem tam jablíčko. Má cenu je nějak zachraňovat? A jak? Je šance, že se ještě rozplodí? Podle stavu půdy a plevele, který tam roste jsem vyčetla, že je tam nedostatek vápna. Jaký je nejlepší způsob to napravit? Měla bych ještě spoustu otázek ale pokud mi někdo odpoví aspoň na tyhle, budu ráda.

Dobrý den, situací podobných Vaší je celá řada. Zahrada byla založena prarodičem, rodiče tomu moc nerozuměli a Vám to ted spadlo do klína. V takovém stavu jak je. Nejlépe by bylo zahradu vidět a pak radit. Neškodilo by si tam pozvat odborníka nechť se vyjádří, ale citlivého odborníka! (mezi zahradními architekty jsou i tací, kterří mají zvláštní vize).

Doporučuji ponechat některé stromy s nejchutnějším ovocem, zbytečné jabloně s mnoha drobnými jablíčky na mošt a pálení bych vykácel, pokud nechcete rekreovat tím, že od června budete skejtovat po mini jablíčkách nastlaných v trávníku. Nehledě na vosy apod. Doporučuji nechat v odpočinkové a okrasné části jeden max. dva staré původní stromy se zajímavým habitem, krása starých ovocných stromů je nedostižná a dodává zahradě punc venkova.

Je možnost některé nevyhovující odrůdy přeroubovat na modernější chutnější. S vysazováním nových maldých ovocných stromů to nepřehánějte.

Záhonky pro zeleninu si snadno zúrodníte sama, když budete používat kompost případně hnůj (kravský nebo drůbeží je nejlepší). Ten zapravíte do té půdy, kde chcete mít zeleninu. Jinak se doporučuje než začnete na tvrdo s pěstováním použít ozdravnou luskovinoobilnou směsnku (postačí hrách, vojtška, jetel, které zlepšují strukturu půdy a svými kořeny poutají do půdy vzudšný dusík (i do značné hloubky). Tím tak půdu zúrodní. Vojtěšku nebo jetel můžete ponechat dvě sezony a pak zarýpat, u hrášku můžete už využít sklizeň lusků což bude asi pro vás příjemnější.

To co máte namysli vykácet vše a vše zúrodnit se hodí spíš pro velkoprodukční sady, tam to tak skutečně dělají. Ve vašem případě při sázení nových stromků postačí alespon zůrodnění místa pod stromem - výsadbovou jámu metr x metr x metr, kde původní zeminu vylepšíte a nebo lépe nahradíte kvalitním kompostem (hnůj se nedoporučije dávat (mohl by spálit kořínky nového školkovance).  Přitom se vyplatí, když máte skalnaté podloží, při zasypávání balu současně zasypat i husí krk (plastovou trubku pro budoucí zálivku ke kořeni), jež bude vyúsťovat na povrch. Kolem mladých stromů se vyplatí nechat metr kolo volné půdy bez travního porostu, to budete kypřit a hnojit. Později tam můžete vysadit třeba fazole šarlatové.

Pro podrobnější rady by bylo třeba Váš pozemek vidět, pošlete aspoň foto s komentářem mě na mejl kefy@centrum.cz 

Juraj Kafka

Souhlasím s názorem, že je nerozumné nechat si radit od počítače. Sebelepší odborník se tak může opřít jen o to, co mu sdělíte. Vykácení letitého(ých) stromu(ů) je záležitost pár hodin, ale změníte tím charakter zahrady nenávratně a navždy. Proto si nechejte poradit někým, kdo Vaši zahradu uvidí na vlastní oči a dojmy z ní s Vámi prodiskutuje osobně na místě. Vyplatí se to.
   I Vy musíte mít jasno, zda chcete v zahradě odpočívat anebo raději relaxujete pěstitelskou prací.

Aj stará záhrada môže rodiť kvalitne a produktívne. Jedným zo zásadných opatrení je odborný rez, nie výrub - ten len v prípade zničených a neliečiteľných stromov. Stromy môžu tiež rodiť už v treťom roku života, ale závisí na odrôde a podpníku. Všetko by ale bolo treba vidieť na vlastné oči a potom mudrovať. Vzhľadom k tomu, že "zelené ruky" sa u Vás nededili, odporúčam zveriť túto činnosť odborníkovi a s ním sa učiť. Je to ale na roky. Rezal som stromy, ktoré mali viac ako 50 rokov. Po troch rokoch rezov rodia takmer na dosah ruky, pravideľne a kvalitné ovocie. Je to ale celý komplex činností - s pozdravom Ing. Mojmír KVĚTOŇ - mojmirkveton@pobox.sk  

V dnešní době, kdy kdy každý vlastní motorovou pilu, mnozí traktor, pařezy se dají chemicky likvidovat či vyžíhat, je likvidace starého sadu otázkou několika hodin. Založení nového, včetně ozdravění vyčerpané půdy, je nepoměrně náročnější. I když některé stromky mohou rodit za pár let, významnější plodnost je záležitostí nepoměrně delšího času.
   Rovněž doporučuji dřív, než se rozhodnete k nenávratným likvidačním krokům, pár let počkat, stromy citlivě prořezat a sad - je-li to možné - zorat či prokypřit a pohnojit. Až poté se rozhodněte, co patří skutečně pryč. 
   Roku 1977  lety jsem řešil podobný problém. Pozval jsem si "chlapa s pilou" a pokácel všechny staré - spíš zanedbané než nemocné - stromy. Pár jich  zůstalo, lesákovi se přetrhl řetěz. Rozhodl jsem nechat zbytek napřesrok, již k tomu ale nedošlo.  Některé z tehdy odepisovaných stromů plodí v plném zdraví dodnes.

Ten řetěz, to bylo znamení, pane Vysloužile

Kolik takových znamení poslechneme, ne to vůbec všimneme...?

Juraj Kafka

Asi tak. Škoda, že nepraskl dřív.

Já bych řekl, že ty ovocné stromy na zahradě jsou všechny přerostlé a vzájemně zahuštěné. Takže bych doporučil je v nejbližším termínu, na jaře, všechny pořádně prořezat a prosvětlit. A potom to takové 2 - 4 roky nechat a jen udržovat.  Jedná se o to, aby se projevily odrůdy, které jsou kvalitní, ale jsou citlivé na zahuštěné a neošetřované stromy. Co se týká velikostí plodů, strupovitostí atd. Mezitím můžete dávat dohromady trávu pod stromy a drobné ovoce nebo připravovat nějakou okrasnou skalku nebo okrasné záhony. Teprve za ty 2 - 4 roky si rozhodněte, nejlépa s architektem, které stromy a odrůdy nechat, které vykácet a nechat tam proluku pro okrasnou zahradu, které třeba naroubovat na mladé podnože a staré stromy zlikvidovat a kde nasadit současné odrůdy.

Dále píšete, že kousek pod povrchem je skála. To se mohlo projevit negativně v posledních letech, kdy by na takovém pozemku mohlo být místně málo vláhy. Možná, že jak se teď počasí mění, na některých místech pozemku nebudou ovocné stromky prosperovat vůbec, spíš jen nějaké suchomilné okrasné rostliny.

I starý sad se dá „přivést k rozumu“. První krok je radikální řez, dále kultivace půdy v blízkosti kmenu dobré hnojení tzv. komplexními hnojivy, které obsahují nepostradatelné stopové prvky, které obvykle u starého sadu jsou vyčerpány. Nesmí se to s nimi přehnat, protože přemíra stopových prvků je pro stromy a jejich plození nepřijatelná. Pokud mladý strom nerodí je potřeba znát zda kvete, nebo zda květy nesežral květopas apod. Jinak platí zásada, že nový sad se má zakládat na panenské půdě ( a to právě z důvodu přítomnosti stopových prvků). Takové vyčerpané půdě se říká „unavená“ a odstraňuje se to rigolací. To je velmi hluboká orba speciálním pluhem, dodání živin a poté se sadí níkokořenící podnože, ono ani jiné se dnes většinou nenabízí.