Víítku, protože nejsem sadař, nýbrž lesník, jsem k léčení stromů napadených jakýmkoliv kůrovcem více než skeptický. Zejména pak u nově objevených druhů, jakým je pravdpodobně Váš Scolytus rugosus, odborná literatura zná pouze Scolytus rugulosus, ovšem jeho název v českém překladu se považuje jako nepotvrzený! To jen na okraj, jak "pracují " kůrovci" víme asi oba, takže můj názor je - vyléčíte jednu část stromu a mezi tím jej máte na další, případně vyléčíte jeden strom a máte ho na jiném. Navíc kůrovci jsou převážně, za příznivého počasí, vícegenerační. Nevím, možná by po odkvětu pomohl postřik Fury, nebo Vaztak na napadená místa, ale jsou to širokospektrální insekticidy a musí se aplikovat v přesný čas. Ten Váš "pařezový postřik " bych ponechal jako poslední možnost! 
P.S. S těmi sadaři jsem ale dost často v kontaktu a vidím jak to řeší oni.
Ještě jedno doplnění, dopustil jsem se malé nepřesnosti za což se omlouvám, kůrovci nejsou "převážně " vícegenerační, nýbrž se právě dělí na několik poddruhů právě podle počtu generací. To by byl příspěvek na několik stran. Právě Scolytus mali, jehož název švestkový je také přinejmenším nepřesný, je lesnicky významný, neboť také napadá jilmy a zanáší do nich tzv. grafiozu, je hmyzem který má v nižších polohách pokolení dvě a ve vyšších jedno.
