Rakovina jabloně - lze odebrat rouby?

Dobrý den,

koupila jsem dlouho neudržovaný sad, kde za dobu, kdy byl bez péče, stačilo vyrůst a zaplodit i několik náhodných semenáčů jabloní. Jeden z těch stromků-kříženců (tak 10-15 let starý, ale těžko říct) má velmi chutné plody a ráda bych si ho namnožila (stojí na nevhodném místě a na přesazení je už moc velký). Nicméně trpí nějakou nádorovitostí - hlavně na kmeni (viz foto). Dle Googlu se to podobá "rakovině ovocných stromů", což, jak jsem pochopila, může být způsobeno celou škálou příčin, ale vzhledem k tomu, že podobné novotvary se vyskytují u vícero mladých jabloní na pozemku bych řekla, že to je způsobené nějakým patogenem (nakažlivost). Oranžových výtrusnic hlívenky jsem si nevšimla, ale je fakt, že jsem je ani nehledala, musím ověřit příště. Sad je ve výšce cca 350 m.n.m., oblast Tišnovsko, půda je těžká, jílovitá, hluboká.

Nicméně tento strom i ostatní roste bujně, větve nezasychají, zatím mu zdá se ty nádory nijak viditelně nevadí.

Mám nějakou šanci, že rouby odebrané z takového stromu budou "čisté"? Laicky viděno je to od místa výskytu nádorů (kmen a základ kosterních větví) ke koncím větví "daleko" a patogen (houba Nectria galliggena?) se tam nemusel dostat, ale co já vím.

A druhá otázka - zároveň do sadu dosazuju nové stromky, mám je nějak (preventivně) chránit? Nechci to moc hrotit, sad je opravdu jen pro relax a můj přístup je spíš blízký přírodnímu sadaření.

Kdyby se tu vyskytl nějaký expert na odrůdy, který by si troufl tipnout, čemu se ten kříženec nejvíc podobá, dodávám i foto plodu a poněkud amatérský popis:  
Plod: hladký, kuželovitý, kalich mělký, uzavřený, slupka tuhá, kožovitá, hladká, se žlutým podkladem, na straně vystavené slunci červeně tečkovaná/žíhaná. Dužnina poměrně hutná, "žvejkavá", natlučená místa po nějaké době korkovatí a nekazí se, i natlučené plody sbírané ze země (v průběhu října) se ani po 10 týdnech nekazí, rány od větviček a místa poškozená hmyzem zaschly a nehnijí, skladovatelnost tohoto jabka (které jsme sklízeli výhradně jako padančata) je parádní. Chuť velmi sladká, se zajímavou hruškovou chutí a výraznou hruškovou vůní, skoro bez kyseliny. Dužnina bílá, po rozkrojení téměř nehnědne. Stopka krátká, nepřesahuje kališní jamku. Jádřinec má po dvou semenech v pouzdru.

Děkuju každému, kdo to dočetl až sem, a ještě více, pokud někdo poradí :)

Agnes
 

Milá Andělko, nejde o rakovinu. Strom reaguje na těžkou zeminu, ze které se mu obtížně získává voda a živiny v ní obsažené, tak tvoří vzdušné kořeny, díky nimž si obrazně vlaží rty. Sortu si netroufám určit-to nechám na jiných... Je místo růstu opravdu tak nevhodné, že by nejel vlak a musí se jabloň odstranit? I kdesi v Africe mění trasu dálnice kvůli vyjímečnému baobabu.

Najděte si článek " Bradavičnatá uzlovitost na kmenech jabloně "

Aha, takže jde o fyziologickou poruchu? A zdá se že lokalita tomu může skutečně napomáhat - jde o severní svah s poměrně jílovitou půdou. Plus to, že všechny ty stromky vyrůstaly v nesečené trávě a buřeni, takže kmeny byly trvale zastíněné a v relativně vyšší vlhkosti. Děkuju za odkaz na článek.

Vím že lokalita není značka ideál, ale jabloně se tam dřív pěstovaly, tak snad to nebude úplně ztracené ani do budoucna, zvlášť když použiju semenáčové podnože.

A půda pod stromy se dá zkvalitnit-např. mulčem z podrostu,  světlo a vzduch mezi chtěné stromy pustit. Jen při prořezu dbejte na svou bezpečnost, ošetření ran-já i z estetických důvodů zatírám rány hnědým matným balakrylem. Možná někde vidíte stromy, jimž jsou rány v dobré víře zatřeny bílým latexem nebo šedomodrým str.balzámem, ale pak vypadají už zdálky několik roků jako těžcí pacienti... 

U nově sázených stromků a keřů přimíchávám hojně biouhel vzniklý po klučení křovin a náletů, mám za to, že tu jílovitou půdu to vylehčí a provzdušní.

Mulčování jo, ale u starších stromků, u nově vysazených radši první rok dva ne kvůlivá neblahé zkušenosti s hraboši, kterým se pod vrstvou mulče moc líbí.

Agnes

neřekl bych, že jde o fyziologickou, ale spíš o genetickou poruchu. Dosti podrobně je popsaná v rostlinolékařském portálu eagri pod názvem genetická bradavčitá uzlovitost jabloně, prosím, přečtěte si to. Ta porucha se týká vegetativně množených podnoží slabě a středně bujně rostoucích. Sám tuto poruchu mám prakticky na všech zákrscích ve svém sadu právě kvůli vegetativně množené podnoži. Z mého pohledu je to jen vzhledová vlastnost, na plodnost a růst nemá prakticky vliv, která se projeví zejména, když na podnož naroubuji roub kvůli potlačení růstu výše, než je obvyklé. Walter

Přesně tak. Nemá to žádnou souvislost z půdou ani ničím jiným, je to vlastnost podnože. Mám to totiž jak na jabloni v zahradě s kvalitní zeminou a dostatkem vláhy, tak na propustné a vysychající půdě v sadu. Nicméně ničemu to nevadí.

Zadavatelka dotazu Agnes ty zvláštní útvary zjistila na nejspíš semenáči-na něm se vyskytují ve vyšších partiích kmínku-ů, kosterních větvích a má obavu, aby se nejednalo o vážnou chorobu. V těch kruhovitých bocháncích, mezi bradavičnatými kořínky nachází úkryt jak -z pohledu lidského, pěstitelského, škodlivý, tak i prospěšný hmyz. Viděl jsem sýkorkovité ptáčky, kteří zde za mrazů s potěšením hodovali. Je dobrý čas na pověšení lojových koulí...

Já ten příspěvek na eagri četla. Právěže ta část o veg. podnožích mi moc platná není, jak jsem psala, všechno co v sadu vyrostlo za těch 30 let neúdržby, vč. zmíněného stromku, jsou náhodné semenáče, potomci původních jabloní, kterým se podařilo vyklíčit a vyrůst mezi buření. O jejich genetické výbavě se lze jen domnívat.

Agnes