Prosím o radu přeroubování stromů nebo zmlazení

Určitě kapková závlaha není podmínkou, ovšem vylučuje velké výkyvy. To co popisujete s tou drenážkou je rovněž dobré. Je však podstatné kolik těch stromečků máte a zda budete stíhat ke každému tu vodu nosit a nalívat do hadice. Doporučuji J - TE - H        J - TE - E        J - OH - A
ostatní z JTE jsou slabšího růstu a při chybě ve vý živě hrozí zakrnění.
                                   Milan Boštička

Nezlobte se na mě, ale pěstovat stromy na podnožích vyžadující každotýdenní zalívání do hadic či permanentně kapkami, s bezplevelným úhorem, trvalou oporou, plody s krátkou skladovatelností a plné dusičnanů, považuji za nesmysl. Copak není lepší použít tvar a podnož, která si vláhu přitáhne kořeny, bude plodit zdravá jablka, i když možná o pár kg méně na jednotku plochy?  Pěkně děkuji, ale při svém pěstování nechci napodobovat jablka ze supermarketů!

A tomuto způsobu se právě říká zahrádkaření, neboť je mezi námi velké množství lidí kteří vlastní malý pozemek a rádi by si dopřáli na tak malém pozemku odrůdový sortiment, což jim právě umožní málovzrůstné podnože. Uvědomme si, že zahrádkář sklízí na své zahrádce s nadsázkou 100%.  50% nahoře a 50% dole. Čili žádný úhor. Doby selských sadů jsou pryč. Sklidit z jedné jabloně v zahradě, kde pod ní nemohu nic pěstovat 100kg jablek, přebrat je a cca 20kg výběru uložit do sklepa , zbytek možná zmoštovat, nebo dát sousedovi pro koně, to se zdá zase divné mně, Ikdyž tento způsob pěsrování mám už taky za sebou. Možná je lepší na malém stromku provést ruční probírku, stromečku věnovat větší péči (musíme na to určitě mít chuť a čas) a těch 20 kg sklidit rovnou. O krátké, či dlouhé skladovatelnosti ovoce jsme si již řekli dost. K tomu se doufám nemusíme vracet. Zbývá poslední bod a to jsou dusičnany. Znáte nějaké konkrrétní výsledky laboratorních zkoušek ovoce ze supermarketů na obsah dusičnanů ? Já ze supermarketů ne, ale například částečně z ovocnářských firem regionu ano.  Jestliže zahrádkář bude půdu obdělávat, dodržovat zásady vyvážené výživy , zálivku atd. pak v žádném případě nemůžeme hovořit o vysokém obsahu dusičnanů v ovoci pěstovaném tímto způsobem. Určitě ale každému jde o kvalitu, neboť ovoce námi sklizené je určeno pro nás a naše přátele. A je jenom na nás a našich možnostech jakým způsobem toho dosáhneme, zda selekcí z kvantity, nebo mravenčí péčí.

                                                   Milan Boštička

Ano, ovšemže. Budeme-li dodržovat zásady vyvážené výživy a zálivky, bude všechno v pořádku. Myslíte ale, že začínající pěstitel s elementárními dotazy na cokoli, je odborníkem na výživu rostlin? Já nehoruji pro gigantické stromy, které ob rok přinesou několik q brakovitého ovoce. Taky nemám strach o dobrý růst stromků nadšených zahradkářů z příměstských kolonií, kteří na 400m čtverečních pravidelně udržované půdy dokážou divy.
    Měl jsem na mysli něco jiného. Vidívám zahrady  u rodinných domků a chalup na vesnicích, na Vysočině, v Sudetech, na Valašsku. Žádné zanedbané sady, pěkně udržované parcely s pravidelně střiženým trávníkem, okrasnou částí, nějakým tím záhonem pro čerstvou zeleninu a bylinky. Potud všechno pěkně roste i vypadá. Jenže kousek dál, v  ovocné části se v trávě krčí několik zababčelých 1,5 metrových zákrsků moderních kabinetních odrůd na M9, které ani hrsti Cereritu nepřimějí k růstu a  které pěstitel již pár let nestříhal, protože "není co ustřihnout". A tak jediné plody zatím přináší starý kožeňák po dědečkovi, který se dosud neskácel, neboť je pod ním lavička. 
    Použití o něco silnější podnože v takovýchto podmínkách neznamená v důsledku ani velké stromy, ani omezení počtu odrůd, jen racionální využití půdních a klimatických zdrojů. Ostatně soudím, že mohou existovat i jiné způsoby zahrádkaření - možná s méně vybarvenými plody, zato  bez   zavlažovacího potrubí a soustavné pesticidní alchymie

I podnože jsme již zde probrali. Domnívám se že zde bylo navozeno téma ovocných stěn. Čili neodcházejme od tématu. Pokud si to dobře vykládám tak tedy ten kdo pěstuje jabloně ve tvaru ovocné stěny dle Vás má ovoce plné dusičnanů? Co je pesticidní alchymie? Tazatel zde pokud se nemýlím má stěnu , chce v tomto způsobu pokračovat, proto řekněme mu naše poznatky z vlastní praxe, ať se nedopouští stejných chyb, které mi už máme dávno za sebou. No a jestli má někdo v Sudetech zakrnělý stromek v trávníku, tak se právě dopustil chyb, které zde popisujeme. Bylo by určitě dobré aby jste se s námi pane Vysloužile podělil o Vaše zkušenosti  co se týče ovocných stěn z vlastní praxe.     Milan Boštička

Děkuji za důvěru. Vašich znalostí si, věřte mi, vážím, vkládáte mi ovšem do úst něco, co jsem neřekl. Netvrdím, že každý pěstitel ovocných stěn produkuje jablka plná dusičnanů. To je samozřejmě blbost. Nicméně nezkušený pěstitel na zakrslých podnožích se zálivkou může nesprávnou agrotechnikou stromky přehnojit snáze než kdo jiný. Já se obecně dusičnanů v plodové zelenině a ovoci příliš neobávám, daleko víc jich je  v uzeninách, víc mi vadí např. těžké kovy v průmyslových hnojivech.
   Pesticidní alchymie je současný fenimén doby. Nestačím zírat, jak dříve vcelku rozumní lidé nezasadí brambory aniž by 2x aplikovali Sencor, stříkají ani nevědí proti čemu a láhev Roundupu patří do výbavy stejně jako konev či motyka. Marketing výrobců a prodejců herbi- insekti- a fungicidů pracuje naplno. Český konzument teprve dospěje k tomu, aby v obchodech kupoval za vyšší ceny strupatá biojablka.
   Já osobně jsem ovocné stěny opustil, protože se mi více líbí přirozené tvary a pěstování  ve stěnách mi nepřineslo kýžené výsledky. Taky to asi neumím.  Je  pravda, že nemám problémy s místem, spíš s půdou a podnebím. Na M9 mi stromky ve stěně rostly příliš málo na to, abych měl co tvarovat ohýbáním a letním řezem. Proti typovým podnožím a stěnám se navíc postavili zajíci, srny a hryzec. Tazatel v 1. příspěvku z Jižní Moravy nejspíš  takové problémy nemá. Ostatně, nebyl jste to právě Vy,  kdo radil panu Plekancovi použít jinou podnož než M9?

Ano byl,ale to jsme již probrali o pár řádek výše. Já doufám, že jsme téma stěny vysvětlili.

                                  Milan Boštička

Něco pro pěstování vyšších stromků. Velká část Moravskoslezského kraje kolem Ostravy má dlouhodobě nadlimitní koncentraci škodlivého prachu.  A podobné koncentrace naměřili i jinde kolem velkých měst. Stromy tuto koncentraci prachu snižují v okruhu od stromu daném zhruba jejich výškou. Takže čím vyšší jabloň, tím vyšší účinek v době, kdy má listy.

Pane Boštičko, děkuji za nabídku, pište, prosím, na 8258@centrum.cz. D. Zedníčková

Panove, dekuji za radu. Jenom chci dodat ze nemam moc prostoru na volne stromy, proto ta stena  a  protoze soused neudrzuje plot, dostal se mne tak kvalitni  zajic a ozral cele spodni vetve i pres moje zabrany. A ty hryzce mam taky.