Pěstování starých odrůd jabloní na nízkých tvarech

Dobrý den. Mám cca 1 hektar pozemku, na kterém budu pěstovat ovoce. Krom to chci shromáždit původní odrůdy jabloní pěstované v našem regionu. Vím, že zde rostou unikáty, které, když se skácí, nemají náhrady. Po té, co jsem četl a vyrozuměl z diskusí se sadaři, je logické pěstovat tyto odrůdy na vysokokmenu. Nejsem však již nejmladší a po šedesátce lézt po žebříku a střihat či stříkat... Chtěl bych pěstovat nižší tvar, zákrsek nebo čtvrtkmen. Nevím, ale, jakou podnož použít. Máte někdo zkušenosti s pěstováním původních odrůd jabloní na nízkých tvarech? Poraďte mi. Děkuji.

Pěstoval jsem několik odrůd na podnoži M4 a jablka byli velké ale moc dlouho nevydrželi skladování chuťově také trochu jiné podnož trochu ovlivnila charakter odrůdy jinak by to šlo jen vybrat správnou podnož a místo aby nebylo vyčerpáno po starém sadě já mám zahradu na bývalé louce u potoka vysoká spodní voda hlavně po jaru a dlouhých deštích několik stromů mělo uhnilé kořeny proto asi neůspěch s těmi starými odrudami v začátcích.Teť mám i Rajku na M9 a roste a plodí každý rok koupil jsem ji také od Fytosu na skoušku hned jak začli prodávat doporučili mě vysadit ji na obdělávaný pozemek bez zatravnění a tak udržuji pás bez trávy a plevelů nastýláním posečené trávy v době sucha se to vyplatí .

nevím, nevím. Staré odrůdy jabloní stříkat asi nebude potřeba. Mně se zdá nejvhodnější polokmen do výšky takových 4 - 5 - 6 metrů. Po takových stromech se lozit nemusí, všechno se dá udělat z hliníkového žebříku, který je dost lehký a tudíž vhodný i pro staršího a kvalita jablek je vyšší než u zákrsku. Taky mohou růst v trávě.

Nelze dát jednoznačnou odpověď. Oba příspěvky mají  pravdu. Nelze taky jednoznačně oddělit staré a nové odrůdy (od kdy jsou nové?).
   Cením si pěstitelů starších odrůd, jinak skutečně jich moho z našich zahrad zcela zmizí. Výhodou těch dřívějších odrůd bylo, že sice plodily jablka drsnější chuti, zato  nevyžadovaly takovou péči a daly se pěstovat na vyšších tvarech. Je samozřejmě možné je pěstovat i na zakrslých podnožích - plody budou větší, barevnější  a chutnější. Taky ovšem hůře skladovatelné. Pro některé konzumenty, zvyklé na supermarketové ovoce, ovšem nebudou dost lahodné. Chorobami však staré odrůdy trpí rovněž, dříve ale pár stroupků tolik nevadilo.
   Některé starší odrůdy svým růstem (bujným) se pro malé tvary nehodí. I na zákrscích totiž silněji rostou, méně či nepravidelně plodí, takže námaha s nimi při tvarování se možná ne vždy vyplatí. Chcete-li zachovat oblíbené sorty jabloní ve Vašem kraji pěstováním na nižších tvarech, určitě to udělejte, ony si to zaslouží.

Záleží taky na tom, jak moc intenzivně chcete ovoce pěstovat. Pokud budete udržovat úhor a půdu obdělávat, můžete použít slaběji rostoucí podnože. Ale jsou poměrně krátkověké, takže to poněkud koliduje se snahou dlouhodobě zachovat odrůdy jako takové. Pro pěstování na zatravněném pozemku budou vhodnější podnože vzrůstné. Pokud budete chtít ovoce prodávat, mělo by být v dostatečné kvalitě - a tam to asi opravdu chce intenzivní pěstování včetně chemické ochrany. Na překážku by pak mohl být větší počet odrůd (kompikace při ošetřování, sklizni i odbytu). Mám podobné "postižení" - taky se  zajímám o staré odrůdy, roubujeme na semenáče a snažíme se je udat někam do alejí a podobně (na obecních pozemcích, nebo dobrovolníkům - nadšencům)

To bych taky podepsal.
Na hektarovém pozemku stěží udržíte bez mechanizace a chemie černý úhor pod výsadbou intenzivních tvarů.
  Proto bych poradil zatravněnou plochu a výsadbu čtvrtkmenů na bujných podnožích, kterým drn nebude konkurovat. Vlastní volba podnože závisí na lokalitě, půdních podmínkách,  nadmořské výšce a vzrůstnosti zvolené odrůdy. Nebál bych se podnoží A2 či semenáčů. Lépe se koriguje růst bujnějšího stromku než skomírajícího krpálku na emdevítce, který sotva vyčnívá z  kvetoucí trávy.

Vážení, velmi Vám děkuji za vaše názory. Dovolím si několik poznámek.Naše oblast je pro pěstování ovoce příznivá. V okolí existují rozsáhlé, desítky hektarů velké sady. Délka života stromu je též mnohdy dána délkou života sadaře. V okolí znám několik nadšenců, kteří shromažďovali odrůdy a po jejich smrti, do několika let zahrádky a sady přestaly existovat. Stříkat a nestříkat starší odrůdy? Proti škůdcům se asi bude muset. Úrodu zpracuji z podstatné části sám. Mimochodem, pane Vysloužile, Váš návod na výrobu kvasu z jablek je perfektní a pakliže nebudete nic namítat, umístím ho na stránkách své palírny. Zatím jen shromažďuji údaje o stromech v okolí, ale jsem překvapen, že na zahrádkách existují jabloně vysázené ještě za Prusko-Rakouské války. Zatím vidím jako důležité odrůdy shromáždit na jednom místě a vytvořit možnost, je předat, a to včetně všech shromážděných poznatků, v čase dál.

Přikláním se k pěstování na čtvrtkmenu. Je nejlepší použít A2?

Bude-li sad zatravněn, viděl bych A2 jako optimální volbu.
  Jinak děkuji za důvěru.

Já se už delší dobu zabývám pěstování ovocných stromů a vůbec bych se nebála zákrsků nebo čtvrtkmenů mám vynikajicí zkušenost u jabloní nízkého vzrůstu mám tu čtvrtkmeny James Grive, Spartan, Rubín, atd.Jsou každý rok obalené plody. Stříkám hlavně na poupě proti přezimujícím škůdcům a na mšice. Tepreve loni jsem přikoupila další čtvrtkmeny Angold, Topaz, Rajku, atd i když mi je teprve 50 do vysokých korun se mi moc nechce.

Vážený pane.

Prosím Vás o emailovou adresu, rád bych Vám položil několik otázek.V případě zájmu můžeme i nějak spolupracovat v bádání a udržení starých odrůd ovoce.Velmi mne zaujala zmínka o tom, že vedete v patrnosti velmi staré ovocné stromy, velké poděkování.Mohu Vám poskytnout nějaké rouby, které jsem uskladnil pro jarní roubování.V případě zájmu pište prosím na: janosvaclav@seznam.cz    Děkuji Vám a těším se na spolupráci.