Nátěr barvou syntetickým emailem po řezu větších větví jabloní se může?

No, já bych to neriskoval.Nátěr musí splňovat tyto kritéria-musí být prodyšný(musí dýchat),nesmí mít pro strom jedovaté látky, měl by podporovat hojení rány, měl by mít přibližně stejnou barvu jako borka.Četl jsem, že nejlepší hojení rány je při hladkém řezu a správném vedení řezu bez použití stromových balsámů, v Německu dělali pokus, balsámy prý poškodí dělivá pletiva.Nevým, co je na tom pravdy.Láďa.

Nevím jaký názor na to mají kolegové ovocnáři, já používám prostředek pro ošetření ran na stromech v lese, SANATEX VS. Má antiseptické účinky a osvědčil se mi i na okusem dost poškozených jabloních v sadě.

Také užívám Sanatex VS, začal jsem s tím před cca 5-ti lety u lesních stromů.Po zaschnutí má hnědavou barvu a rány nejsou vidět.Velmi dobře se s ním pracuje, není třeba ředit, rychle schne.

Použití na ovocné stromy jsem konzultoval s výrobcem.S úspěchem používám i v ovocné zahradě, potvrzuji antiseptické účinky, na stromy poškozené okusem či vytloukáním lesní zvěří jsem nic lepšího nevyzkoušel-zachránil jsem s ním nejeden kmínek téměř bez lýka. Drobné plodnice hub na prasklém kmeni broskvoně prorůstají ale nátěrem i nadále-asi moje chyba-nedostatečně očištěný podklad.

Nebojte se být větší ras! Kde je mykóza, tam funguje nejprve pila jako fréza a pak náš "přítel" Sanatex VS. S ohledem na stáří stromu vyfrézuji pokud možno co nejvíce hmoty a zatřu. Je to skutečně náročná práce, ale vyplatí se to. I na první pohled odsouzené stromy jsem takto zachránil! Zajíci v mladém sadu mne přsvědčili, že se bát nemusím. Na kmíncích o průměru 6-8 cm, zůstal proužek 2 cm lýka a po zatření se do dvou let rána stáhla na polovinu a stromky prosperují.

Děkuji za dodání odvahy, vyzkouším být větší kruťas!

Sanatex mi zachránil řadu švestek a jabloní i jedlí, javorů a modřínků s minimem lýka (taky zbývaly proužky cca 1-2 cm) po vytloukání svědícího paroží srnců. Mimochodem, lesníci tvrdí, že nejlepší preventivní nátěr a druh oplocenky proti okusu a vytloukání je kulovnice. To se ale spoustě zdejších čtenářů nebude líbit.  Kdo má zahradu u lesa a naučí se mu tam chodit srnec na jahody apod. tak ví, že onen chlupáč dokáže přeskočit i 1,8m vysoký plot z místa bez rozběhu. To je pak natírání bez konce.

Chytrá kniha už staršího data doporučuje velké rány natírat fermežovou (nikoliv syntetickou) bílou barvou.

To jsem také kdysi dělal, ale u "pramene", tedy v Holovousích jsem dostal "buchec". Odborníci říkají, že bílá přitahuje škůdce a na tom něco bude! Fermež je ale přírodní, možná bez barviva by nemusela být problém. Sanatexem jsem zastavil houbu u starého ořešáku a mám ho dost, takže experimenty se konat nebudou.

Používám léta bílou fermežovou barvu s dobrým výsledkem, lepší než latex.Smícháním s dřevěnými pilinami i na plombování na starých stromech.

Syntetická barva je pro ošetřování řezných ran naprosto nevhodná! Pokud chcete použít barvu, tak jenom takovou, která se ředí fermeží nebo vodou. Ale lépe je použít některého stromového balsámu s obsahem fungicidu.