Letní průřez hustých stromů

Zdravím, začal jsem se starat o rodinnou zahrádku, kterou dříve založil děda. Teď jsem upřel pozornost na ovoce (v zelenině už se docela pohybuju), máme tu 6 jabloní, nevim bohužel přesně odrůdy, jedna je Golden a další jsou ty dočervena, co zrajou dříve. Jsou to zákrsky, vysoký průměrně tak 6 metrů a jsou násázeny dost blízko k sobě(možná i míň než dva metry), větve sousedů se vzájemně proplétají. Jsou asi 30 let staré.

Stromy byly dříve řezány (jsou tu vidět i větší řezy), ale minimálně 5 let už se jich nikdo nedotknul. Jsou šíleně zahuštěné, nedá se do nich "vstoupit", vyšší jablka se tedy musela setřásat. Mají tak průměrně 15 silnějších (víc jak 5 cm tlustých) větví a do toho stovky menších větviček. Větve vyrůstají už od země a tak stromy vytvářejí nepropustnou clonu.

Už jsem dva stromky trochu prostříhal a to jen nůžkama a tak, že jsem vystříhal starší větvičky uvnitř stromu a pak hlavně dlouhý výhonky (i s plody a hodně listama), co se šli úplně mimo nebo směrem do koruny. Stromy teď vypadaj trochu divně (střed je holý a kolem jsou dlouhé větve s listy), ale počítám s tím, že to příští rok obrazí. Každopádně jsem to dělal trochu intuitivně, nikdy jsem o stříhání ani nepřemýšlel, ale jak se zabývám zušlechťováním zahrady, došlo mi, že ty stromy tím, jak vytvářejí nepropustný prostor do zahrady moc nezapadají (vzhledem k tomu, že je celkem malá).

Ještě by se hodilo říct, co je mým cílem. Především začlenit ten neprostupný chumel, co stromy vytváří, nějak do zahrady. Tzn. zkrátit postranní větve, odstranit spodní větve, aby se tam dalo nějak podlézat, a nějak i ošmikat kmen, aby se po stromě dalo i trochu vylézt. Taky aby bylo spíš méně větších jablek než více malých (které stejně hnijou ve sklepě). Bonusem by byla možnost i nějak osázet prostor pod stromy, případně tam aspoň zaset trávu nebo mít tam prostor pro mulčování (teď se ke kmeni musím prodírat).

Chtěl bych se zeptat na následující:

1) Jak moc můžu teď v létě prostříhat stromy, tzn. kolik procent listů a kde jim tak můžu vzít?

2) Můžu úplně odstranit spodní silnější větve a nechat spodní čast (třeba do 1 metru) úplně holou?

3) Je dobré úplně vyčistit prostor kolem kmenu (nebo terminálu či jak se tomu říká) a olistění a malé větve nechat jen na velkých větvích jako korunu stromu? Pomohlo by to v přístupnosti.

4) Kolik silnějších větví je dobré na stromu ponechat a v jakém časovém intervalu je řezat?

5) A jak si tyto plány mám časově rozložit, aby to stromům neuškodilo?

6) Kdy takto řezané stromy hnojit (nebyly léta hnojené)? Mám k dispozici kompost a kopřiváka. Umělý věci nepoužívám.

Děkuji mnohokrát za reakce a omlouvám sa za možná zbytečné otázky. Pouze jsem potřeboval posoudit moji konkrétní situaci vaší zkušeností, i když obecnější věci bych mohl najít v literatuře.

K Vašim otázkám: Podle mého názoru (a určitě budou i jiné).

1. Stříháním v létě vezmete stromu živiny i energii, která lzůstane spolu s mízou v ostřihaných větvích. Nešel bych na víc než 30%, ale myslím, že strom vydrží i 50, možná i více. Nakonec skoro vždycky obrazí i stromy, ořezané až na pahýly. Ale snáze po řezu předjarním.

2. Můžete, doporučuji v předjaří, rány začistit nožem a zatřít latexem.

¨3. Ano, u starších stromů je to dost běžné, podle výšky, kde začíná hlavní rozvětvení jsou i názvy - čtvrtkmen, polokmen, vysokokmen a obrost hlavních větví se postupně se stářím stromu oddaluje od terminálu.

4. Klasika je termínál a 4 hlavní větve (někomu stačí i tři, ale raději ne 5) jako první patro a dále pak další patro v odstupu kolem jednoho metru, stačí i 3 větve, případně obdobně i další patra. Rozvětvení dalších pater už nemusí být ve stejné výšce, uspořádání je dobré upravit pro dobré lezení. Celková výška stromu dost záleží na Vás, většina zahrádkářů velké výšky nemiluje. Důvody jsou evidentní. Kdy řezat: Silnější věve v předjaří, ostatní lze za vegetace, pokud se nejedná o výchovný řez. Ale počítejte s tím, že po radikálním řezu v předjaří strom velmi zvlčí, proto se tento řez rozkládá na více let.

5. Radikální řez bych rozložil asi na 3 roky, postupoval bych zdola.

6. Většinou se doporučuje hnojit na podzim a na jaře - tj napůl. Uvedeným způsobem (kompostem) nikdy nepřehnojíte, kopřivami lze zalívat zhruba do konce června, tj.  za vegetace, poozději se už nehnojí.

Tolik odpovědi na Vaše otázky. Ovšem je nutné vzít v úvahu stávající stav, především hustotu výsadby, při které výše uvedené postupy téměř nelze aplikovat. Běžně - v závislosti na konkrétní podnoži i odrůdě- bývá šířka koruny stromu v porovnání s výškou i dvojnásobná, což Vaše rozestupy stromů vylučují. Je tedy třeba posoudit, zda úprava řezem je vůbec proveditelná a zda má smysl.Ještě je možné stromy přeroubovat, proředit vyhozením ob jeden, nebo - s ohledem na jejich věk - je zlikvidovat všechny, najednou, či postupně. Osobně bych volil rychlou likvidaci a náhradu malými tvary, např. štíhlými vřeteny.

Názory na dálku, bez okouknutí na místě, případně posouzení stavu stromů i odrůdové skladby, berte vždy s rezervou. Více by Vám pomohl zkušenější zahrádkář na místě - radou i praktickou ukázkou.