Kdy a jak prořezávat jabloň?

Dobrý den, mám dotaz na vás znalé řemesla

Máme jabloň, nebude starší 20let, dříve o ni bylo postaráno, ale cca posledních 5 let jsme to zanedbali. Jabloň šíleně narostla do koruny a dává malá jablka. Což je zbytečné, raději méně a větší jablka.

Tedy k mému dotazu - co s tím? Teď máme říjen. KDY A JAK PROŽEZAT tuto jabloň? Děkuji za odpovědi.

Ke své otázce dáváte tak málo údajů, že odpověď může být pouze poněkud obecnější.

Kdy: V předjaří, březen - první polovina dubna. Čím později pak budete řezat, tím více síly stromu vezmete. V létě (např. v srpnu) lze zakracovat příliš bujné letorosty, vlky (nové výhony svisle rostoucí do koruny) lze likvidovat pod dobu vegetace i v předjaří.

Jak: Průklestem (tj. vyřezáním nevhodných větví) docílit požadovanou formu koruny, tj. 4 základní kosterní větve do kříže plus střed v prvním rozvětvení, další rozvětvení asi po metru, stačí i tři větve, ev. ještě jednou totéž.

Hlavní kosterní větev se může dál rozvětvovat až min. po půl metru od kmene, ze kterého vyrůstá. Skoro nejlepší hledisko je, řezat tak, aby se do koruny a v ní dobře lezlo. Nelikvidovat plodonosný obrost, pokud nepotřebuje také "proředit". Vzít v úvahu i odrůdu, stáří stromu, poslední přírůstky (byly-li jaké), zdraví a kondici (stromu), množství květní násady (v květném roce stromy lépe snášejí hlubší zásahy, sílu jim odebere násada plodů) a také celkovou agrotechniku - stromy nelze (stejně jako děti) jenom řezat, je třeba celkovou péči.I odborník s delší praxí si však strom musí prohlédnout a rozmyslet, jak do toho půjde. Navíc nejde jen o jeden rok, ten kdo začne, by také měl pokračovat v létech dalších, občas i proto, aby mohl napravit případné chyby.

Obšírnější rada by znamenala napsat příručku. Pokud budete chtít o strom pečovat seriozně, asi se bez ní, nebo bez rad odborníka přímo na místě, neobejdete. Nejlépe je samozřejmě obojí. Z.E.

Je zajímavé, kolik příspěvků je věnováno řezu, jako zázračnému kroku k získání krásného ovoce.
   Strom, jako každý živý organizmus,  vytváří pro zachování druhu zárodky potomstva - semena a pro jejch vyklíčení oplodí. O to jde lidem a proto šlechtí odrůdy s (z biologického hlediska zbytečně) velkým oplodím. Postupem let strom vyčerpává zdroje živin, stárne, omezuje přírůstky a zmenšuje velikost oplodí. Jejich počet se snaží zachovat - víc plodů, víc semen. Řezem omezíme počet plodů a tím krátkodobě podpoříme jejich velikost i růst. Přitom stromu odebereme dřevo, které jej stálo mnoho živin a další potřebuje k jeho náhradě mladým. Je to podobné, jako když koně, který hladem a žízní zpomalí, práskneme bičem, aby běžel rychleji. Taky na chvíli zrychlí. 
    Chci tím říci, že desítky dotazů a příspěvků typu Jak řezat jabloně, Kdy řezat švestky,  zcela ignorují tu důležitější stranu téže mince - výživu. Bez ní nemá dlouhodobý smysl jakýkoli řez. 
    Příroda vybavila původní plané a staré odrůdy biologickými mechanismy, zajišťujícími dlouhý věk. Zpomalení růstu, střídavá plodnost, samozmlazování prosycháním, pohnojení spadaným listím a jiné. Pseudomoderní pěstitel je nevyužívá, naopak s nimi bojuje. A tak vídáme u okresních silnic a ve starých neošetřovaných sadech stoleté neošetřované stromy vesele plodící a v zahradách na pečlivě střižených a pohrabaných trávnících strádající ale pravidelně prořezané a pesticidy skrápěné   nízkokmeny plodící i neplodící, s jablky tu sklovitými, tu s hořkou pihovitostí, rakovinou.  Jistě, existují i u nás hluboké panenské úrodné půdy, které umožní pěstovat cokoli bez větších starostí o výživu. Ale už je jich zoufale málo.

           Člověk asi nejvíce vnímá to, co vidí, pak to co slyší. To je základní princip manipulace s lidmi už po tisíce let i důvod vysokých výdělků plastických chirurgů. Proto jdou na odbyt mnohokrát chemicky ošetřená a dokrmená eurojablka. Staráme se tedy hlavně o vnější stránku lidí i věcí, stromy nevyjímaje. Znám mnoho lidí, kteří každý rok stromy velmi razantně ořežou, čímž se připraví stejnou práci na rok další. Pokud vůbec něco sklidí, je toho velmi málo. Tím jen potvrzuji názor pana Vysloužila o přeceňování řezu.

          Je to všechno o sebevzdělávání. Vidím trochu jako nebezpečí to, že v době internetu lidi přestávají číst a domnívají se, že na netu je možné najít vše. Strom je však biochemicky složitý, živý organismus, obdivuhodný systém mnoha pochodů a jevů ve vzájemné souvislosti a ovlivňování. A internet je jen skládka informací, nikoliv vzdělávací systém. Na druhé straně vlákno o nových odrůdách přečte obrovské množství lidí, určitě více, než kolik jich přečte programové prohlášení vlády. Diskuse zde navíc vychází ze zkušeností z praxe, nejde jen o době poplatnou teorii. Tedy - zde je prostor pro motivaci obrovského množství pasivních čtenářů k hlubšímu zájmu o zahradu, stromy a rostliny. Další souvislosti s přírodou, životním stylem i pohledem na to naše sebedevastující hemžení si už každý dovodí či nedovodí sám. Dobré jitro všem. Z.E.

Dobry den, suhlasim s Vasim tvrdenim ze nie vsetko sa da najst na internete. Som velmi mlady ovocinar no snazim ziskavat znalosti o tom ako sa starat o tieto vzacne organizmy. Ale problemom je ze v dnesnej dobe je uz len velmi malo ludi ktory sa tomuto odvetvi naozaj rozumeju. Tieto diskusie su velkym prinosom no mnohokrat som sa stretol aj tu, ze postupy uplatnovane niektorymi ludmi nie su spravne a mozu vytvorit spatne navyky ktorych sa tazko clovek zbavuje. Preto by som Vas chcel poprosit ci by ste sa s nami nepodelelili o to akym sposobom cerpate informacie Vy? Mozete doporucit nejaku relevantnu literaturu?  Pripadne mozete napisat ake prinicipy uplatnujete Vy?