Jabloň po jabloni

Kdybyste jabloně vykopal, můžete tam nové nasadit rovnou.

Možné to je, je však otázka, jak se jim bude dařit. Jak staré byly ty vykácené? Byly zkráceny na pařez, pařezy zůstanou na místě-dokud se samy nerozloží? Nebo byly pařezy, velké kořeny... vytrhány, pařezy odfrézovány, vypáleny? Jaké to byly stromy-rozměry, jaké měly podnože, jak daleko byly od sebe, byly hnojeny, řezány, chemicky ošetřovány...? Jaké typy jab. chcete sázet? SPCH

Jabloně v sadu byly cca 40 let staré, ctvrtkmeny, odrůda melrose. Stromy nebyly chemicky ošetřovány. Kmeny a nejbližší okolí jsou vykopané. Co budeme sázet teprve zvažujeme... Děkuji.

Do nové jámy pro stromek bych dal odpočatou zeminu z jiné části zahrady a jámu bych vždy o kousek posunul od původního kmene. Když přidáte kompost, bude to OK.

Je možné sázet ale má to své ale. Dobrá rigolace, zásobní hnojení a hlavně správně nadávkovat stopové prvky. To je totiž to co nejvíce stromům schází. Nejlepší je sadba na panenské půdě. Pamatovat na to, že stopové prvky v předávkování jsou pro strom "jedovaté" tedy neslouží ale škodí stromu. Vykopat staré stromy a silné kořeny je samozřejmostí a pamatovat na to, že ůda v kořenovém systému je zamořena reziduami tedy odpadovým hospodářstvím metaboliky stromu. Ono ke kořenům dochází vše možné (formou roztoku) ale on něco odmítá přijmout a to se tam hromadí jako nějaké "exkrementy". Proto rada zde od někoho,  vyměnit půdu je velmi dobrá, kde kromě jiného jsou stopové prvky vyčerpané.

Jestli máte bagr tak ok. Jinak tady nejde o pár koleček ale o několik tun zeminy a docela by mě zajímalo jestli ti, kteří doporučují vyměnit půdu, sami to tak dělají a kolik takových velkých stromů za život vykopali i s výměnou půdy. Tak se pochlubte. 

Na nejmenší zahradě jsem sázel jabloň po jabloni. Neměl jsem nikde jinde místo. Vykopal jsem celý kořen (100 kg dřeva) a nové jabloni jsem dal asi 400 litrů zaplevelené zeminy odjinud a 50 litrů kompostu. Než kořeny vylezou z jámy bude snad okolní zemina částečně odpočatá. Na pozemku, kde mám těžkou půdu, kopu větší jámy jen pro meruňky a broskvoně; odstraňuji v jámě jíl do 50cm hloubky a nahrazuji o něco lepší zeminou odjinud. Po jádrovinách dávám na přibližně stejné místo zásadně peckoviny a naopak. Pouze mandloňovým podnožím nevadí půdní únava. Na velké zahradě mám mimořádně kvalitní sprašovou půdu a na části nerostly ovocné stromy nejméně 30 let. Tam kopu jamky o objemu do 80 litrů. Jíl tam není až do hl. 20 metrů. Zdálo by se, že sprašová zemina je úplně nejlepší. Je však mírně alkalická a musí se to při výsadbě zohlednit. Na spraši se také nedá stavět žádná těžká budova. Musí se vše odtěžit a nahradit nestlačitelnou náhradou nebo piloty.

Vykopal jsem asi 60 stromů ze staré zahrady ale půdu jsem tam vrátil i s hnojením. Mnohdy stačí odstranit tzv. půdní únavu.

Rigolaci jsem viděl na vlastní oči jak po starém vinohradu, tak po intenzivně pěstovaných ovocných sadech. Tam se strojem dělaly brázdy hluboké asi 60 až 80 cm, dalo se zásobní hnojení, v zimě se to mrazem rozpadalo, na jaře diskovalo a na 2 - 3 roky tam šla nějaká luční směs, pak se opět vysázel sad.