Efektivnost ochrany proti hryzcům

Předloni naši zahradu navštívil jeden samec od hryzce. než ho kočky ulovily, dokázal projet pár řádků brambor. Musím říci, že byl dost odrůdově selektivní. Některé zmizely úplně (tunel jel v řádku vlevo a zpátky vpravo) a jiné byly zcela netknuté (tunel šel v meziřadí až k další odrůdě).

Prohlížela jsem si přiložený obrázek pletiva připraveného pro sázení stromku.  Ptám se asi hloupě, ale chtěla bych se ujistit. Ty konce pletiva se přihnou, a vytvoří se kolem kořenů stromku taková klec uzavřená ze všech stran. Ani jsem nevěděla, že je králičí pletivo s různě velikými oky. Tak jak malé otvory budou dostačující?  Vloni na jaře jsme zasázeli 3 jabloně bez ochrany proti hryzcům a teď se bojím, abychom o ně nepřišli. V listopadu se je chystáme opatrně vykopat, zabezpečit pletivem a znovu zasadit.  Sestřihnout korunku bychom měli při přesazování nebo až na jaře? Mrkev a cerel jsem už oželela, ale těch stromků by mně bylo líto.  Děkuji za radu Jarča

Přesazovat již zasazený stromek nemá smysl. Pokud máte problémy s hryzci, stačí past na potkany, která se dá do přerušené nory a zakryje střešní taškou. Pro zlepšení účinku doporučuji nastražit petržel.
Je nezbytně nutné mít při natahování pasti a veškeré manipulaci chirurgické rukavice pro eliminaci pachu.
Z vlastní zkušenosti mohu jen doporučit.

Při sadbě nových stromků samozřejmě pletivo použijte - zde však doporučuji klasické rabicové. Ne pozinek, který vydrží v zemi hodně dlouho a mohl by silnější kořeny škrtit. Rabic se časem rozpadne a sílící kořeny nebude nic omezovat.

Mám zahradu kde je plno hryzců a svádím s nimi marný boj.Je třeba jim omezit možnosti jak škodit.Veškeré stromky sázím do pletovové klece a navíc musím dávat ještě pletivo kvůli okusu zvěří.Minimálně 150cm a to ještě v zimě odhazuji sníh od stromků jelikož u nás bývá tak 80cm sněhu a zvěř by měla snadnou práci.Když jsem začínal před lety sázet stromky tak většina skončila jak ořezané tužky.Těm bestiím bylo jedno co to je za stromek-jabloň,švestka, okrasná vrba a dokonce i borovice.Stromky měly dokonale ožrané kořeny až na kmen.Takže pletivo ale ne pozinkové které vydrží léta ale obyčejné králičí které se za pár let rozpadne a nebude škrtit kořeny.Vašek

Mám zkušenost, že hraboši dávají v létě přednost bramborám, mrkvi, petrželi a řepě před kořeny stromů. Kde zrovna jsou dávají vědět čerstvým okusem této zeleniny. Chytám je celé léto a podzim rýčem a motykou. Dávám pozor i při rytí zahrádky, hraboš nory zahrnuje. Na takto ošetřené zahrádce pěstuji jabloně na M9 a zatím jsem o žádnou nepřišel z důvodu okusu kořenů. Zahrádka je velká 15x15 m a je celá zrytá. Nenecháváme zde na zimu žádné hromady, kde by mohli hraboši lépe přezimovat. Na jaře se k nám nastěhují hraboši od sousedů a vše se opakuje.

Všechny stromky, ale i keře angreštu či rybízu, maliny a borůvky už sadím do pletiva. Je sice pozinkované a nevím jak dlouho v zemi vydrží. Hryzec je schopen za cca 3 dny zcela zlikvidovat jeden stromek jabloně ve věku 3 let od výsadby. Loni mi podežral Čačanskou lepoticu ve věku 5 let. Žere to všechny stromy. Takže pletivo + past na hryzce SUPER CAT, švýcarský patent, je za cca 350 Kč na netu. V obchodech ji téměř nemají. Kupte si k tomu i přípravek - vrtač děr a sondu na hledání štol. Pak ještě z domu dlouhou lžíci (na ovocné poháry) na úpravu díry ve štole.Oplatí se to. Za letošní jaro jsem na dvě pasti pochytal cca 20 hryzců. Loni cca 10 kusů od září do zimy, kdy jsem je koupil. Přes léto byl klid, ale nyní začne "sezóna". Na zahradě je to poznat, kolik jich "padlo"- celkem klid. Manželka je hleděla, jak se vytahují ven z děr. Šíří se to z neobdělávaných polí a spekulativních pozemků.Tam mají klid na množení, jako slimáci. Pasti už s námi budou tu žít na věky.Máme velký pozemek, tak koupím další dvě. Pasti se osvědčily výborně.

Jsem pevně rozhodnutý koupit si tento Supercat, i tu drátěnou past na hryzce.Mám těch hlodavcu na zahradě  poměrně dost.Sice jim kupuju různé granulky od různých výrobců, ale v podstatě nevím, zda je konzumují, a jak jsem úspěšný v hubení těchto hlodavců.Samozřejmě nepolevím v kupovaní tohoto tovaru, protože co kdyby je náhodou papkali.Nevíme to, a tak budeme pokračovat nadále s nemenším úsilím.

Letos jsem zkusil nastražit i velkou past, a do ní jsem upevnil salám Vysočina.Později jsem zkusil i tvarůžky.Celou tuto mašinerii jsem zakryl velkým lavorem.Zatím se NEZDÁ, že bych byl hodně úspěšný-chytil jsem "jen"velkou myš.

Dnes jsem ze štoly vytáhl dalšího hryzce, byl malý, asi nová "parta" z okolních pozemků, po cca 2 měsících klidu, kdy se nic nechytilo. Dříve, než jsem koupil pasti super cat, tak jsme s kolegou z práce zkoušeli různé gely, jedy, dýmovnice, plašiče atd. Nic nepomáhalo. Všechno ale cca po 100 Kč, plašiče po 300 Kč. Ta past je "čistá prácička", bez doteku ruky, jen uvolnění táhla pasti a pak vypadne z ní ven a do země na zakopání. A hlavně je zabíjí ihned. Jen k nim chodím s rýčem a po vytažení ze štoly je zakopávám. Všechny ostatní způsoby likvidace hryzce jsou málo účinné až úplně neúčinné. Nejrychleji jsem chytil jednoho hryzce po instalaci pasti do štoly u jabloně cca 5 minut.

Moje zkušenosti s hryzci: plašit nemá smysl, nutno lovit (a zabíjet). Systematicky, stále, kombinovat pasti s jedy. Používám kleště - několik- s nevalným, ale přece úspěchem. pilně trávím pomocí granulí, musí být voskované, přijdou do vlhka a aby se tedy nerozpadly. Zdá se, že docela funguje gel. Hryzci využívají krtčích nor a tak je nutné likvidovat i krtky. Na jaře trávím směsí kostiček mrkve a petržele posypaných modrým jedem K... Kolem parcely mám plastové desky do hloubky cca 50 cm, celkem to pomáhá, ale je to dost pracné. Mrtvolky nechávám v norách pro výstrahu. Sázení do košů z král. pletiva má smysl, ale opravdu ne pozink - stromky rostly asi 10 let, pak byly problémy se zaškrcenými kořeny a v místech krčku, kde jsem podcenil nutnost povolovat pletivo (musí být asi 10 cm nad terén) vznikaly srůsty  kůry a pletiva a pak hniloby. O několik stromků jsem tak přišel. Základem je ale neustálý boj, např. granule sypu asi 1x týdně. (leze to dost do peněz). Brambory v trávě - u mne se stala tráva oblíbeným rejdištěm hryzců, stejně jako tráva mulčovaná kolem stromů. Myslím si, že chytrý hryzec (v porovnání s krtkem) je citlivý na lidský pach i na např. nové pasti. Nějaké zahánění zvukem, naftalínem, proudem atd je k ničemu, hubit se musí mrcha jedna!! Jirka

Přátelé, z vlastních bohatých zkušeností se mi stalo, že koše do nichž byly zasázeny ovocné stromy po více jak deseti či patnácti letech kořenovým systémem pletivo roztáhly a i patnáctiletou jabloň, která byla pěkným stromem, hryzci ohlodali natolik, že jsem po předminulé zimě vytáhl ze země doslova ohlodaný kůl. Nepomohlo ani napouštění chodeb hryzců močůvkou. Jak tady píšete, je třeba likvidovat, neustále, soustavně a bez přestávek, osobně místo jedu, který zanechává nežádoucí látky v půdě, preferuji pastě, ale kombinujte vše dostupné. Přirozeně hryzec nejdříve věnuje pozornost variantám podnoží než semenáči, ale i ten zdolá. Pro začátek růstu stromku pletivo pomůže a zkuste i zapuštěnou skleněnou lahev nebo větrníky v přímé blízkosti stromku, ale je třeba kombinovat, měnit a střídat, aby zvuk nezevšedněl. Důležité, jak už jste tu také psali, aby se nechal prostor predátorům. Pokud máme v okolí zahrad zanedbané pozemky, budou se k nám hryzci bohužel stále stěhovat.