To, co píše pan Ondřej o nevhodnosti zmlazovacího řezu za květu je zajímavé, rád se nechám poučit. V ovocnařině panuje řada dogmat, která se tradují a nikdo neví proč.  Je pravda, že řezat do stromu za květu pocitově není moc příjemné, nehledě na obtížné zpravování kvetoucího dřeva. 
   Ale zpět k problematice. Je možné dát sem několik odkazů, které by škodlivost řezu peckovin za květu potvrdily? Má smysl řezat "nadvakrát" - tedy v předjaří koruny sesadit a za vegetace rány obnovit a zatřít?
   A jak je to s řezem broskvoní? Platí pro ně stejná pravidla? Standartní řez, jak je všude popisován, představuje v podstatě každoroční hluboké zmlazení. Většina ovocnářů jej provádí - jak je doporučováno -  v květu, ti z Horní Bělé ještě později. Mám pro broskvoně nevhodné podmínky, takže mi v květu občas kompletně vymrznou. V takovém případě přidám koncem května (až je jasné, že vše zmrzlo) další řez, jímž odstraním téměř veškeré jednoleté dřevo (neboť to v tomto roce plodt nebude a pro příští sezónu je k ničemu). Výsledkem je, že ještě do konce sezóny broskvoně vytvoří silnými přírůstky s předčasným obrostem novou korunu původní velikosti s bohatou násadou květních pupenů.