Meruňka není ořešák. V našich klimatických podmínkách se dá štěpovat poměrně snadno. Neexistuje žádné speciální know-how, které by se muselo dodržovat. Rozdíl oproti jiným dřevinám je poněkud tvrdší dřevo zimních silnějších roubů. Doporučuji celoročně Forkertovo očkování na dobře zakořeněnou podnož správné tloušťky a s dobrou afinitou. Tloušťka podnože v místě očkování by měla být asi 8 až 12 mm, podnože pak mohou být meruňkové, slivoňové, mandloňové i broskvoňové. A hlavně přiměřeně zavodněné. Terminál podnože se několik týdnů před a po očkování nezakracuje. Po zakrácení na čípek (asi 15-20cm) už může pupen v teple rašit. Nevhodnější měsíce k (Forkertovu) očkování meruněk jsou srpen až říjen a potom únor a březen. Není to však nutné dodržovat. Je dobré, ale ne nutné, aby byl roub stejně silný jako podnož. Pokud je roub mnohem silnější, očko dosedne jen po velmi silném přitažení páskou.
Očko může být cca 25 mm dlouhé se zářezem v dolní části. V nejtlustějším místě obsahuje na výšku 1-4 mm dřeva. Optimálně 2 mm. Mělo by se alespoň na jedné straně krýt s řezem podnože po co nejdelší dráze. PVC páska se používá půlená na šířku cca 7 mm. V případě nestandardních roubů (velmi blízké pupeny, křivý roub atd.) je možné použít kratší očko nebo jiný vázací materiál. Vázací páska se ukončuje nejlépe nad očkem, a to uzlíkem nebo přilepením kouskem lepicí pásky.
Pupen očka se nechává volný. Výhon se vyvazuje k čípku (čapíku). Na čípku se ponechá živořit alespoň jeden slabý pupen až do odstranění čípku. V té době už je výhon často silnější než čípek podnože.
Omezení štěpování: není vhodné očkovat meruňky při teplotách pod nulou a nad 35 st. Očkování v ruce na nezakořeněnou podnož nebývá příliš úspěšné. Rouby se mohou brát čerstvé i skladované. Rašící pupeny nemusí vadit, protože u meruněk nejprve raší květní pupeny, které se stejně vylomí.