Můj názor je trošku odlišný od pánů Polehly a Kaněry. Je jisté, že odolnost ke strupovitosti založená na genu Vf pocházejícím z Malus floribunda byla prolomena i díky velkým výsadbám odrůd s pouze tímto genem rezistence. Bohužel díky dnešní globalizaci a zejména obchodu a dopravě se nové rasy strupovitosti velmi rychle rozšířily (poprvé byly u nás zjištěny u skladů dovezených jablek), za jiných okolností (v minulých stoletích) by jejich plošné rozšíření trvalo podstatně déle a podobné je to i s jinými chorobami a to nejen na jabloních.
Ale nechápu, proč pan Polehla nazývá rezistenci založenou na genu Vf umělou. Tu přece příroda také vytvořila, šlechtitelé ji jen klasickým křížením využili a dostali do nových odrůd. Ostatně i Mičurin, podle něhož se nazýváte na těchto stránkách, používal právě křížení, aby získal nové druhy a odrůdy vhodné do drsnějších podmínek.
Letos u mne strupovitost díky suchému jaru téměř nebyla a to jak na "rezistentech", tak na odrůdách bez genu Vf. A to jsem proti strupovitosti neošetřoval, větší problémy mívám s padlím.  Sám mám na své zahrádce odrůdy nejen jabloní ne podle toho, jestli jsou to rezistenty, ale jestli mně chutnají. Proto uznávám jak staré odrůdy, tak nové.
Ještě bych měl na pána Kaněru dotaz: které jsou to Vámi vychvalované odrůdy s polní odolností?