Pohledem laika.
Problém je, že většina lidí půjde do marketu, nebo zahradnictví a koupí co mají a nebude zkoumat podnože a nároky... Maximálně jim poradí prodejce, který chce prodat to co má. Staré odrůdy kupuje pár lidí, protože většina o problémech nic neví a neví kam se obrátit.

Podpora nových odrůd má stejný důvod jako podpora nových materiálů - jejich šlechtitel potřebuje nějakou návratnost a každý šlechtitel chce uspět. A každý u výsledků své práce bude vyzdvihovat klady a pomíjet zápory. Na propagaci starých odrůd nemá nikdo zájem.

Problém je, že staré odrůdy byly "robustní" a snesly horší podmínky i zanedbanou péči. Nové stromy jsou náročnější, a pokud zahrádkář projde několika nezdary zasadí příště ozdobný listnáč a jablka koupí v supermarketu. Zisk bude mít jen prodejce, který prodá několikrát.

Před časem jsem četla nějaký článek o Mičurinovi a tam jeho výsledky současná odbornice na šlechtění hodnotila jako slepou cestu, protože současné odrůdy se šlechtí pro optimální podmínky a tam, kde pro jabloně nejsou optimální podmínky je lepší jablka dovézt. Samozřejmě z produkčního hlediska to je možné, ale zahradu asi všichni nepřestěhují. Na Šumavě ještě v devadesátých letech rostlo dost jabloní a třešní ve výškách okolo 1000 mnm ve zrušených vesnicích.

Srovnání s modely aut je nekorektní, protože příroda není technický produkt, a navíc šlechtění směřuje k odrůdám pro velkopěstitele a to je jako kdyby se vyráběla pouze užitková auta.

EM