Admirál je velká výzva, nic jednoduchého, ale když se to dokáže, odmění se plody, které v jarních měsících téměř nemají konkurenci. Podle všeho to tady uměl pán Hlavatý. Domnívám se, že to je hlavně otázka vhodné kombinace podnože a půdního typu, dále řezu a až nakonec hnojení.

Mám Admirál na M9, A1 a několika přeroubovaných stromech. Systematicky stříkám vápníkem, dusík i kompost jsem už prakticky vyloučil, stejně jako popel kvůli hořčíku. Většina plodů alespoň nějakou pihovitost vždy měla (něco jako dříve dukát). Důležité je dosáhnout velkého zatížení plody. Řez není také žádná začátečnická škola. Navíc chutná červíkům. Osobně teď vkládám nejvíce očekávání do silné podnože. Vzdát se ho však určitě nehodlám, hodlám to zkoušet, až na to přijdu. Komukoliv rozkrájím v březnu jablka, Admirál chutná nejlépe díky přetrvávající šťavnatosti a čerstvosti, prostě chutná i z podřadného sklepa jako ze řízené chladírny...

Daník