Hnojení - nejasnosti

1) Jsem zmatená ohledně kompostu - dříve se snad v každé domácnosti na vesnici skladoval „hnůj“ od domácích zvířat-hlavně prasat, čili kompost pro zahradu tvořil prasečí výměšky smíchané s nastlanou trávou, házela se na to shnilé ovoce, řepa, cokoliv i plesnivého. A myslela jsem, že to tak má být.
a) Nedávno jsem však četla článek mj. o kompostérech, že jsou výhodné protože mají otvory zboku a hlavně odspodu, takže kompost větrá, jde k němu odspodu vzduch. My ale máme doma jako většina hromadu na začátku pole, přímo na hlíně, takže vzduch do spodu neproudí, navíc jsem se dočetla že právě do kompostu nepatří shnilé a plesnivé ovoce, zelenina. Tak se obávám, abychom si naším hnojem na zdraví ještě neuškodili. v případě větrání zespodu-je to lepší?máme si naši hromadu raději přesunout na dřevěnou podlážku s mezery odspodu třeba jako klasická paleta?
b) Stejně tak co tak, nechápu jak může být hnůj pro půdu zdravý, výživný, vždyť všechny ty látky v tom na vzduchu přece vše přirozeně hnije, navíc když na to prší.
c) Nevím proč do kompostu se nesmí dávat lidský trus, když slepičí nebo prasečí se tam dává? Ne že bych to chtěla praktikovat, ale znám lidi, chataře, kteří mají suchý záchod a ten pak vyváží jako hnojivo na svou zahrádku, tak mě zajímá, zda jim to může zdravotně uškodit?

2) Dá se i koupit nějaké hnojivo abych měla jistotu,že tam žádné cizorodé látky nehrozí,ale myslím čistě přírodní hnojivo,nic chemického...?

Děkuji mockrát

1) Jsem zmatená ohledně kompostu-dříve se snad ...Dělají to tak mnozí i dnes. Věda ovšem pokročila a zjistila, že když tam naházíte úplně všechno, mohou se hromadit problémy s některými chorobami stromů i zeleniny.

a) Nedávno jsem však četla článek mj. o kompostérech, ...Vydržte. Vaše řešení je minimáoně nejlevnější. Nicméně v dnešní uspěchané době kompostér urychluje rozklad obsahu a umožňuje kompostovat to, co Vám na hromadě bude trvat roky za pár měsíců. Vaše metoda ale není nijak škodlivá.  Mimochodem můj děda to dalal stejně, akorát jednou za čas tu hromadu přeházel. Tak si vyberte.

b) Stejně tak co tak, nechápu jak může ...Kompost je založen na tom, že co je rozložitelé, to se rozloží. Přísun kyslíku (Vaše větrání) vše urychluje. Košťál je jako hnojení poněkud nepoužitelý, kompost z něj lehce roztrousíte po záhonu.

c) Nevím proč do kompostu se nesmí dávat lidský trus, když ... Trus je pro člověčí produkt poněkud nesprávný výraz, ale proč se tam nesmí dávat je nasnadě: Choroby, virózy a podobná svinstvíčka by se jen namnožila. Kdo to dělá je prase a nepodal bych mu tlapku.

2) Dá se i koupit nějaké hnojivo abych měla jistotu,že tam žádné cizorodé látky nehrozí,ale myslím čistě přírodní hnojivo,nic chemického...? Klidně si kupte granulovaný hnůj. Je to efektivní, nesmrdí a můžete jako já picnout granuli do květináče pod pelargonie a utíkat. Tak to roste a kvete.

Pavel

S panem Pavlem lze v globále souhlasit, byť s,malými výhradami.
a) Kompost se jako hnojivo úspěšně používá již řadu století. Až do 2. poloviny 20. st. podobným způsobem jako u Vás a lidstvo nevymřelo. . Do kompostu nepatří jen rostliny napadené některými karnténními chorobami, ale ty laici většinou nepoznají, takže třídění  organických zbytků je bez efektu. Jistě, je trochu rozdíl, jestli pak kompost použijete na pole nebo do květináče.
b) Kompostér má 2 funkce. Urychluje zrání kompostu a působí estetičtěji než hromada hnoje. Zcela souhlasím s p.Pavlem
c) Tady nesouhlasím. Já bych mu tlapku podal. Nebo si myslíte, že je ekologičtější, když výkaly zmizí v tříkomorovém septiku (v lepším případě), který se vyprazdňuje při každém větším dešti? Opravdu si myslíe, že voda v čističkách se před vypuštěním pasterizuje a pevný podíl končí na dně moře? Choroboplodné zárodky se mimo lidský organizmus nemnoží, velká většina z nich je v kompostu zahubena. Některé nikoli, ovšem např. spory tetanu a jiných se nacházejí i v metrových nehnojených hloubkách. Holt mikrobi žijí s námi, jsou všude kolem. Je mnohem větší riziko, že se nakazíte od rodinného příslušníka pobytem v místnosti (nemluvím o koupalištích, marketech, aj.) než pohnojením "rodinným" kompostem. Pozor! Výkaly se mohou kompovat, ale přímo se jimi nehnojí!  To by byla fakt prasárna.
d) Granulovaný hnůj je vítězství marketingu nad zdravým rozumem. Jeho použití je logické v truhlíku s muškátem, ale nesmyslným vyhazováním peněz  na zahrádce. Rozumným přírodním hnojivem jsou kostní a krevní moučka, zejména pro obsah fosforu, kterého je obvykle v půdě (na rozdílk od našich řek) nedostatek. 

Nejsem si jistý, jestli ve vysušeném a slisovaném hnoji je tolik organismů, jako ve formě, jak ho známe.

Dobrý den, můžete toho prosím napsat trochu víc? -"Kostní a krevní moučka" jsem laik? na které druhy? jak dávkovat? jaká je dostupnost a cena tohoto hnojiva? - možná trochu moc otázek:-) předem děkuji.

Já myslím, že jsem toho nenapsal tak málo...
Neorientuji se v dávkování a vhodnosti hnojiv pro určité druhy rostlin. Nějak intuitivně se snažím přidat do půdy ty živiny, které myslím, že v ní schází. Kostní moučka je díky přítomnosti kostního hydroyxyapatitu - fosforečnanu vápenatého (možná to není přesné) přírodním zdrojem fosforu, krevní moučka je krom dusíku bohatá na draslík. Obě mimoto podporují půdní humusotvorné organizmy. Kde se koupí nevím, vyčetl jsem to v německé literatuře. Blíže to neřeším, drcené kosti a živočišné zbytky dávám jednoduše do kompostu.

jj:-) díky. Takhle mi to uplně stačí:-)