Slabá vrstva listí je bez problémů, ale rozkládá se pomaleji než hnůj, takže na jaře to listí ještě v hlíně trochu bývá. Záleží taky na druhu listí, dubové se rozkládá asi nejhůř, listí z ovocných stromů poměrně dobře, listí z ořešáku hůře. Pokud na to máte čas a prostředky, je vhodné zarývat větší vrstvu listí mokré, ideálně prolité močůvkou či podobným prostředkem a ponechané pár dnů na hromadě. Taky pokud se nepovede dobře zarýt a trčí z hlíny, během zimy při oblevách se může odfoukávat větrem. Taky v hrabaném listí bývají občas i vyhrabané kořeny plevelů, které zarytím zasadíte do půdy. Na druhé straně to může ušetřit plochu potřebnou pro kompost.