Zdravím vás p. Ivane i Vladimíre, zasvetim vás trochu do taje mého "fíglu" resp. principialniho uvažování. Ano skutečně beru jako zdroj dusíku zelené hnojení buď přímo nebo zprostředkovaně. Vikvovite skutečně poutají vzdušný dusík a jsou vlastně hlavními fixatory tohoto dusíku přirozeně do půdy a to třeba i přes zkrmeni dobytkem, zvířaty. Např. hrách či peluska fixují za vegetační období cca 7 g N na m2, vikev či bob cca 12g, stejně tak Lupina čili vlčí bob, další fixaci dělá jetel či vojtěška atd. A seté plodiny můžete otočit za rok 2x určitě. Další fixaci můžou provádět aerobní či anaerobní bakterie typu Clostridium a ty druhé si nepamatují z hlavy, ale i např. Sinice, potřebují mít vhodné podmínky a dostatek organického uhlíku v půdě a ten dodají i ostatní rostliny. Fixace je tak max. 4 g N. Takže pocitejte, samozřejmě fixace rostlin probíhá ve prospěch spíš semen, ale ty zaryvam také nezralé či zralé. Takže tak nějak v rychlosti. K nevikvovitym si můžu pomoct močovinou jako levný zdroj dusiku. Ale vždycky, skoro vždycky si pomuzu vstřebáváním přes organickou hmotu. __ Podíl organické hmoty v pude má navíc přímý vliv na výnos __ A jak už jsem psal organická hmota následně nejlépe fixuje i "umělá" hnojiva, samozřejmě i na koloidní minerály. __ jílovité částice. __ Jako zdroj draslíku popel ale i jíl je bohatý na draselné minerály, nebo sláma. Tu používám taky jako odpadní materiál. __ Co se týče fosforu, jak už jsem psal, tyto sparťanské rostliny si lépe osvojuji fosfor z hůře dostupných sloučenin. __ jen doufám že takto organický fosfor je dostupný pro ostatní "kulturní" plodiny. __ tak tak nějak __ Hořčík dávám v dolomitickem vápenci nebo i v horké soli. Takže tak nějak co vám může říct "člověk" nebo jak se říká u nás 'borec' se zemedelkou a trochu v tomto i fanatik :-) cauvec K. z B.