Pro " vlado 69" :

K Vášemu staršímu dotazu ze dne 2.září 2010 na jiném diskusním foru (cz) k Diospyros Wilsonii :

Tento druh ve velice omezeném počtu roste již volne v přírodě na jednom místě na Slovensku, (  úmyslně teď nebudu uvádět zde přesnou lokalitu, s cílem ochránit tyto exempláře od přílišného zájmu případných dalších zájemců,  pokud máte zájem o bližší lokalizaci, navažte spojení mailem).

Váš dotaz jsem objevil bohužel až s odstupem času a pokud Vás to ještě zajímá, tak mohu k D. wilsonii pro Vaši informaci doplnit následovné :

Jedná se o stromečky ne příliš silného vzrůstu, který však bohatě plodí drobné plody velikosti divoké třešne, ptáčnice. Přestože plody jsou mnohem menší než plody D. lotusu uvnitř se nachází téměř jednou tolik semen jako je tomu u D. lotusu. Běžně je možné najít uvnitř plodu 9-11 semínek., někdy i více. Jsou to miniaturní semínka přibližně velikosti malých semínek z plodů révy vinné. Semínka bezproblémově klíčí, rostlinky pak ale rostou pomaleji než u lotusu a mají také slabší přírůstky. Větve jsou také o poznání tenší než u lotusu. Listy jsou ale mnohem štíhlejší a poměrně dlouhé, podobné listúm broskvoní. Plody dozrávají postupně koncem října a,  " nasládlé "  jsou až po prvních slabších mrazech. Konzumace plodů je však problematická vzhledem k velikému počtu semínek. Plody se pak vybarvují do tmavších odstínů - přesně jako na Vašem obrázku. Zajímavostí je, že tento druh má vynikající kompabilitu s tomely japonskými a slouží jako vhodná podnož pro zakrnělejší pěstovatelské tvary,   něco na způsob růstu japonské odrůdy tomelu Hokkaidó. Mrazuodolnost je zhruba na stejné úrovni jako u D. lotus, zdá se že dokonce o něco větší. Z mé vlastní zkušenosti mohu doplnit, že rouby se o poznání lépe ujímají než u podnožích lotusu i virginián a také pak prvním rokem i lépe přezimují...

Snad Vám zde uvedených pár informací pomůže při Vašem pátrání...

Okawango