Koupili jsme kuřici nebo kohouta?

Moc děkuji za odpověď. Zcela vyčerpávající. Je neuvěřitelné, jak krásně se dá napsat o takovém zvířeti, jako je slepice. Všichni básní o tom, jakýho mají doma pejska, kocourka, někdo třeba papouška. Ale slepičky, to je úplně jiná kategorie. Když to tady v práci předčítám, myslí si všichni, že jsem magor. A to někteří ze spoluzaměstnanců slepičky chovají. Ale mě to prostě baví. Vždycky se moc těším na Váš příspěvek i na příspěvek S.P.CH., takové dva racionální pohledy ze života.

Vyrostla jsem v paneláku, ale vždycky jsem utíkala vedle do vesnice na statek ke koním, kde jsme měli i pejsky, zajíčky a slepičky. Jako děti jsme tam celé prázdniny bydleli a spali na seníku. Moc na to nyní vzpomínám. Mám střední zemědělskou školu a vyšší odbornou, obor šlechtitel. (jak vidíte, znalosti již v současné době nulové, nebo tedy teoretické v praxi nepolíbená) Na praxi jsme chodívali do slepičárny, kde chovali asi deset druhů slepic, cca po 4-5 ks + kohout a taky kachny a krůty. Všechno bylo umístěno cca na 100 m2 a byl to děs. Slepice otrávený, kohouti agresivní, kachny vysušený, vanička věčne vylitá. Smrad a vedro, čmelíci. Tenkrát jsem si myslela, že debilnějšího tvora než je slepice člověk doma nemůže chovat. Kromě krůty, ty byly schopný se v děšti utopit, protože polikaly kapky vody.

No a vidíte, v době vajíčkové krize, jsme se rozhodli využít naší zahrady (6 arů) a pořídit si prvních 5 slepiček. No a člověk by neřek, když jse s nimi každý den a piplá je od kuřátek, jak mu přirostou k srdci. A zjistí, že pokud má nějaké optimální podmínky k životu, není to blbé zvíře. Naučí se přjít na zavolání, některé se dají i chytit a pohladit. Zvyknou si i na psa. Občas některá uhynula věkem, jedna se otrávila myší, některá počká na pohlazení po hlaviččce, poděkování a sekyrku. Slepičky nejíme, ale děláme jim hrobeček. On to ani ten pes nechtěl žrát. Uspat jsme ještě žádnou nenechali, to mně zatím tedy nenapadlo. Ale kdyby nebyl manžel, který je v případě potřeby krouhne, tak by to tak asi dopadlo.

Ještě se zeptám, kde mladé slepičky sháníte? My bydlíme ve východních čechách, okres Rychnov nad Kněžnou. Koupit tady nosnici, aby nebyl z velkochovu, to je opravdu umění. A tak právě nemohu narazit na nějaký jiný druh než horal. Ty co jsme koupili teď, to byla fakt náhoda.

Dobrý den-by pro mě byl do 25ti grádusa max. Jestli jsem to správně pochopil, Vy ty dorostence každý den růčo přemisťujete mezi bdící a spací částí? Ta denní má JEN 3m čtvereční? Věk se blíží dvoum měsícům? A už přičichli většímu prostoru? Pokud je to tak, pak se nedivím, že té jedné z toho hráblo-spíš se čuduju, že nehrabe všem! Nic ve zlém, jak už psala vážená p. Veselka i z Vašich příspěvků je poznat, že máte srdce a hlavu na správných místech-srdíčko vlevo, hlavu na krčku...P.S.-zadejte si ZO ČSCH+Vaše bydliště, okres, třeba i sousední-je tam spousta kontaktů na znalé LIDI, dají Vám info kde, kdy, co a za kolik. I Váš S.P.,Ch.

Mílý S.P.CH., naše slepičky mají k dispozici kurník 1,5x3m, Výběh 5x 10m. Jinak pokud zrovna není extrémní zima, pohybují se volně po zahradě, která má 6 Arů a na noc je nezavíráme, takže si chodí spát, jak se jim to líbí. Novým slípkám jsme v onom výběhu sestrojili provizorní kurníček ze staré skříně cca 0,7x 2m, Výběh jsme přehradili napůl, takže mají k dispozici 5x5 m výběh, vlastní kurník a mimoto ještě přístřešek, to kvůli tomu vedru. Na noc je zavírám, protože, jak jsem již psala, lítání jim není cizí, tak aby přes noc někam nezaběhly. Ráno, když jedu na sedmou do práce jim otevřu dvířka a nechám už na nich, kdy z kurníku vylezou. Na zahradu je nepouštím. Jsou u nás 11 dni, tak je ještě nechávám aklimatizovat. Ale chovají se poslušně, tak si na ně asi udělám o víkendu čas a začneme s tréninkem. jsou to ale mlaďáci puberťáci a ten "kohoutek" si troufá a ta nová bílá taky. Tak budou mít první dny na zahradě přísný dohled. Sežrat už nemají co, všechno už uschlo. :)

Díky za radu ohledně ČSCH. Zkusím to. 

Děkuji za reakci . Zvířátka jsou pro mě vděčné téma, ať už jde o slepičky, čičiny, pesány, ježky nebo jiné zvíře. Ještě jsem na blbé zvíře nenarazila, na hloupé lidi ano, ale na blbá zvířata ne, ta z nich děláme maximálně mi lidé.

Ono je, z mého pohledu celkem jedno, jestli člověk chová zvíře pro potěšení nebo na maso atp.. To podstatné je, zda chovanému zvířeti poskytne dobré podmínky pro život a pokud je třeba usmrtit, tak i zajistí rychlou smrt. K té smrti, ona ta sekyrka je z mnoha důvodů rychlejší a celkově bych řekla humánější než to uspání, jenomže na to musíte mít vnitřní sílu, která mě chybí.

I já ráda čtu reakce S.P.Ch., Vaše a i jiných lidí, pro které nejsou zvířata neživá věc. Je to přesně jak píšete o své zkušenosti ze studií. Zkrátka zvířata jsou odrazem nás. Když mají špatné podmínky, nemohou žít uspokojivě. K tomu Vám řeknu jeden takový příklad, i když to pro mnohé bude směšné a nepochopitelné a argument proto, že jsem bláznivka, ale to je mi jedno, ať si, hlavně, když mám spokojená zvířata.

Přivezla jsem si z jiného chovu králíka, který měl zanícenou tlapku. Důvodem jeho stavu byly nevyhovující podmínky. Ovšem ne, že by ti majitelé chovali zvířata vysloveně špatně, to zase ne, ale nemají vychytané různé problémy a tolik "to neřeší".

Protože pro léčení takového stavu je nejdůležitější udržovat ránu v čistotě, vzalaj sem si králíka domů. Ne, že bych ji nedokázala udržet i v kotci, ale je to takhle pro mě mnohem jednodušší a snadnější. Králík má bedýnku, kam se může schovat, kde má i záchod atd.. Kromě toho, může a hojně využívá k pohybu pohovku. Tam mám pro něj deku a ručníky pro případ nehody. Všechno tohle funguje na výbornou a packa se mu pěkně hojí.

Proč to píšu, králíci jsou tak nějak bráni za celkem tupá zvířátka, co jen leží, žerou, vykonávají potřebu... a nic. Jenže ono jim v kotci nějak nic jiného nezbývá. Už jsem doma králíka měla, resp. mám, moji Andulku má svoji klec a občas jsem ji pouštěla a tak už to znám a s Barborkou je to stejné. Zkrátím to... je zvědavý, hopká si kam se mu zrovna chce, když chce odpočívat, odpočívá, když chce mazlit, neváhá se mi nacpat pod ruku a položit si hlavu na klín atd.. Zkrátka taková trošku telátková kočička, ale ani trochu nepřipomíná králíka, který žije v kotci. Na rozdíl od Andulky Barborka není ničitel a nic nekouše, proto má i větší volnost.

Nechci tím říct, že by měli chovatelé snad vypustit králíky a nechat je běhat doma nebo tak něco. Chci říct to, že je na tomhle příkladu dobře vidět, že zvíře, které v omezených podmínkách je spíš tupé, velice dobře vnímá a pokud dostane možnost, tak je i víc činorodé atd.. Čili to, že by se lidé, chovatelé, měli snažit o to, aby zvířata měla dobré podmínky pro svůj život, protože bez rozdílu, vnímají všechna.

K tomu, že zvířata přirostou k srdci a to i taková u kterých by to člověk nečekal... myslím si, že když něco děláte s láskou, tak to prostě normální. A znovu opakuji, že na důvodu a způsobu chovu nezáleží.

Kde kupovat slípky je docela těžké, alespoň z mého pohledu, protože buď si můžete koupit čistá plemena, která si ve většině vypipláte od kuřátek, což určitě není špatné, ale moc chovatelů vám nezaručí, že nebudete mít v takovém hejnu podstanou část slepiček. Někteří sexovat neumí a jiní, což je většina, to prostě nedělají, protože to pro ně není ekonomické a můžou se na mě za tuto větu klidně zlobit, ale je to fakt. Chovatele čistokrevných slepic, který prodává již vzrostlé kuřice, jsem ještě nenašla. Možná existuje, ale nevím o něm.

Pak je možné si koupit hybridy, které jsou prodávány už ve věku kuřic a tedy storpocentně víte, že máte slepičky, což je výhodné, pokud nechcete kohoutky "do polévky" apod.. Tam máte možnost zakoupit si je např. z rozvozů, ALE tuto možnost silně nedoporučuji, protože slípky jsou z nevyhovujících podmínek a i ty rozvozy jsou prostě příšerné a jediný způsob jak proti takovému zacházení "bojovat" je nepodporovat ho. Bojovat píši záměrně do uvozovek, protože se i tak najde dost kupců, ale i přesto. Jsou to jen překupníci.

No a další možností je zajít si např. na trh a koupit si hybridky tam. Ovšem ani to není dokonalé, protože i tam se často prodávají tytéž hybridi jako z rozvozů. Nicméně máte možnost si je lépe prohlédnout a častěji je tam prodávají přímo chovatelé a slípky jsou tedy častěji z lepších podmínek. My jezdíme do Ředhoště, což není zrovna také vývět, nedodržují se tam obecně podmínky, které provozovatel trhu deklaruje, ale dá se tam najít přiměřeně solidní menší chovatel-prodejce. Chodíme tam k jednomu konkrétnímu a musím říct, že od něj jsou slípky v dobré kondici a nestresované.

Poslední možností je využít prodej "vynesených" nosnic z velkochovů, což je dobré hlavně pro ty slípky. Jsou také hybridi, obvykle roční a dát těmto chudinkám, protože jinak se ani nazvat nedají, nový a mnohem lepší domov. Většina takových slípek se v novém prostředí velmi brzo roznese a jejich stav se podstatně zlepší. Tento způsob považuji za dobrý, protože slípka dostane šanci na mnohem lepší život, ale musí člověk být schopný si do té drůbežárny dojet. Čímž nemluvím o cestě, ale o tom přežít to co uvidí.

Zkrátka možností jak si pořídit slípky je víc, záleží na tom zda chce člověk chovat čistokrevná plemena nebo hybridy, chce to prohledávat inzeráty, číst různá fóra a zkušenosti dalších chovatelů. Co se týká toho zda hybrid nebo čistokrevná. Já jsem to celkem dost řešila, ale když to tak nějak vezmu, tak v povaze rozdíl není. Může být rozdíl v kondici, kdy hybridi (nosní)  jsou produkováni jako "stroj" na vejce, ale to jak to s nimi bude, je stejně nakonec otázka toho jak se k nim člověk chová a jaké jim dá podmínky. Podstatný rozdíl je v tom zda chce člověk odchovávat kuřátka či nikoliv a ev. zda je pro něj nosnost vajec to nejpodstatnější.

Můj pohled na věc je ten, že když není užitkovost/výnosnost tou nejprimárnější hodnotou, tak lze chovat oboje a to i v případě odchovu. Je, ale důležité myslet na to, že odchov hybridů degraduje, protože si nenesou tutéž kvalitní genetickou informaci a tedy taková kuřátka mohou být ve vlastním chovu a jejich množení by nemělo být primárním záměrem, ale rozhodně nejsou určena k dalšímu prodeji atp.. I u hybrida záleží na stravě a podmínkách a jeho vejce nemá v dobrých podmínkách v žádném případě sníženou nebo jinak špatnou kvalitu.

Zdravím. Někdy se objeví inzerát, kde nabízejí už starší kuřičky. Ale je toho málo. Já jsem si asi před čtrnácti dny koupila mladé Hempšírky, jsou jim asi 4 měsíce. Zkuste se podívat na Bazoš nebo jsou inzeráty na iFauně. Tam se dozvíte na diskusi i plno užitečných informací. Mě to velmi pomáhá. Chovám slepičky třetí rok a od jara indické běžce. Ti jsou úžasní. Je s nimi opravdu zábava. Máme je volně a moc škody nenadělají. Zrovna teď mi štěbetají na terase a nakukují do domu .

Tady si moc ráda čtu příspěvky, zvláště od Veselky.

Hezký den všem. Jitka

Také zdravím. Díky za typ. Zkusim to. Ještě mám dotaz, davate skepuckm chleba? Manžel jim ho pořad cpe. Ony to moc nechtějí. Taky jim fázi shnily jablka. Vždycky plněn kybl. Ze prý de b tom usídlí broučci a slepucky je pak sežerou. Já ty babka chodim vybírat a vyhazuju to, protože to hrozně smrdi a nedá se mezitím chodit. Neustále se kvůli tomu hadame. Nechci rozsoudit. Chci znát váš názor. Díky moc.

Teda. To jsem vyplodila blbost co? Pisu na mobilu a občas mi ujedou písmenka. Tak snad to vylustite. Díky za pochopení

Nevím na koho ten dotaz byl, ale babka -jabka jsem pochopila a navíc je to roztomilé. Tak odpovím.

Chleba - ne, nedáváme nikdy, nějak si neumím představit, že by slepičkám chutnal a potažmo z něj měli alespoň nějaký užitek. 1) Suchý není vhodný a za 2) když se rozmáčí, tak jsou to jen hnusné drobky.

Dáváme příležitostně, rozhodně ne ve velkém, míchanici z rozmáčených a rozmačkaných housek a rohlíků, se šrotem, kopřivami apod.. Z rohlíků asi také žádný zvláštní užitek nemají, ale šrot, kopřivy nebo jiné byliny jsou pro ně dobré, rohlíky zůstanou v drobnějších kouscích a moc jim to chutná.

Co se týká shnilotin, tak v žádném případě! I když slepice nejsou hloupé, tak nepochybně s červíkem nějakou tu shnilotinu taky sezobnou a dost na tom, že červíci jich jsou plní. Zjednodušeně shnilé = závadné, plísně jsou zdroj zdravotních problémů a to co slepice žerou slouží nejen k jejich výživě, ale také se ukládá a slouží i k vytváření produktu jménem vejce.

Manžela se zeptejte jestli by to shnilé jablko sám snědl. Pokud odhlédnu od stravovacích návyků, nedávám zvířatům nic "v kvalitě" kterou bych nejedla já.

Nevím jak to máte s manželem Vy, u nás také byly nějaké pokusy z nevědomosti o krmení nevhodnými potravinami atp., ale pomohlo to, že jsem vytřeštila oči a řekla... to nemůžeš myslet vážně! Tohle jim nesmíš dávat! Chceš, aby byli nemocní? Chceš je léčit, platit léky, gruntovat všechno, atd.? Ty si se snad zbláznil!

Musím říct, že muž to celkem rychle pochopil a jako moudřejší ustoupil. Akorát občas se našli "chytré hlavy", že to je nesmysl apod.. a tak jsem holt musela přejít "k hrubému násilí" a udělat "přednášku" o tom co, proč a jak. To už zabíralo spolehlivě a pár názorných příkladů se také vyskytlo, kdy mu došlo, že buď si to bude zbytečně komplikovat a stejně to bude po mém a nebo to bude po mém rovnou.

Dostatečně ho vytrestalo, když nechtěl u králíků pochopit, že pokud je v suchém chlebu nějaký plesnivý, může být plíseň i tam kde ji nevidíme a tudíž je třeba vyhodit vše. (měli jsme jednu takovou dárkyni chleba) Pak naši králíci měli ušní svrab a jedním z možných souvisejících příčin mohla být právě plíseň z chleba, neříkám, že byla, ale mohla být. Gruntovali jsme kompletně a velice důkladně nejen kotce, ale všechno související a blízké a to během měsíce několikrát, stejně tak jako, že po celou dobu kdo šel ke králíkům musel použít desinfekci nejen než tam šel, ale pokaždé když sahal k jinému a tak dále a tak dále. Opatření jsem zavedla velice přísná, ale jednak nehodlám riskovat, když nemusím a za druhé, tohle si velice dobře zapamatoval.

Nejsem diktátor, i když to tak může vypadat, normálně komunikujeme, můj muž je velice šikovný a chytrý, ale jsou situace které prostě nestrpím, stejně tak jako některé on u mě a tak to máme rozdělené. Co se týká zvířat, hlavní slovo mám já. Muž má zase hlavní slovo v tom co se týká zahrady a domu. Takže co se týká například toho, co naše zvířata smějí nebo naopak nesmějí jíst, poradí se se mnou a nedá jim už nic, co bych neodsouhlasila. Tím pochopitelně myslím jen pokud jde o něco nového, ne pokaždé.

Já tvrdý, namočený chleba občas přidávám do míchanice. Mám pocit, že to tak dělá většina lidí. Také nastrouhaná jablka.  Pěkně to míchanici zvlhčí. Samozřejmě nic plesnivého. Někdy nakrájím jablka na kousky a slepičky si to zobou.

Dobrý-snad letos poslední extrémně žhavý den. Kvalitně usušený, z lidské výživy vyřazený a následně namočený, v přiměřeném množství drůbeži podaný chleba, je vhodná součást krmné dávky. Kváskový tuplem. Jablka a další plody-ovocné i zeleninové, pokud se podávají s mírou-ne na úkor základní výživné dávky, jsou též drůbeží vítaným občerstvením plným tekutin a čerstvích vitamínů. Bablečná jadýrka jsou mezi slepičkami velmi oblíbená. Vždy je dobré po jisté vypozorované době-v horku dříve, v chladu později- uklidit nezkonzumované zbytky potravy mimo dosah zvířat-nemyslím tím čisté suché obilí-klidně do kompostu, na hnojiště. Mají-li tam přístup a z těchto zbytků si zobnou, přičemž mají dost kvalitního krmiva na obvyklých místech, nechme je, jejich chuť a odolnost je ve srovnání s čéčem dosti posunuta. HOMEOPATICKÉ množství plísní může být ku prospěchu-šimrá imunitu, tlumí některá onemocnění v zárodku. Přímá souvislost mezi plesnivým pečivem a prašivinou králíků je vyloučena, nepřímá-dárkyně by toto musela skladovat v těsném kontaktu s nemocným živočichem-takové samozřejmě nebrat, nezkrmovat. S.P.,Ch.