Odrůdy kanadských borůvek

S odrodou Nui nemam ziadne blizsie skusenosti, no mam skusenosti plynuce z extremne mokreho roku 2010. Na niektorych rastlinach cucoriedok sa mi stalo, ze vyhonky boli obalene plesnou sivou tak, ze vyzerali ako by mali kozusinu. Prisiel tyzden - dva bez dazdov, plesen zmizla a objavila sa kora ako u starsich vyhonov. Odvtedy som ju tam uz nevidel. Bez akehokolvek postreku. O cucoriedkach sa tu uz popisalo dost, ale nikde som nepostrehol, ze by ich niekto zo zahradkarov postrekoval proti hubovym chorobam. Skor by som sa bal, ze to ublizi mykorrhiznym hubam na korenovom systeme. To by mohlo znamenat aj uhyn rastliny. Nakolko je to kriticke nedokazem odhadnut, ale rozhodne by som to neriskoval. Iba ak pri kalamitnom vyskyte patogenu a bolo by v podstate jedno na co odidu do cucoriedkoveho raja.

Chcete si poridit este nejaku velkoplodu boruvku? Cely cas sa tu bavime o odrodach velkoplodych boruvek, zahradnich boruvek, kanadskych boruvek. Po latinsky Vaccinium Corymbosum. Viac ci menej su ich geny riedene inymi druhmi pri slachteni, no suhrnne sa tak oznacuju vsetky v tomto vlakne uvadzane odrody.

Ano cely cas se bavime o velkoplodych boruvkach, ja jsem mel konkretne na mysli odrudu velkoplode boruvky s velmi velkymi plody - prumer vetsi nez 20 mm (ovsem do polohy 600 m.n.m). Zkuste se podivat na ty stranky, jasne se tam pise o plisni sede a antraknoze, doporucuji se postriky a pravidelne prorezavani. Asi to neni odruda vhodna pro male pestitele, kteri postriky nedelaji - ja tedy delam, ale na boruvky se mi delat nechce. A jak to vidite s odrudou Herbert do dane vyssi polohy? J.R.

Musím souhlasit, že plíseň šedá se při deštivém počasí a nedostatečném proudění vzduchu objevuje na mladých výhoncích mnohých odrůd. Po zlepšení počasí ale sama zmizí bez chemické ochrany. Proto bych se nebál a tuto odrůdu vyzkoušel a čas ukáže, zdali to byla správná volba. Myslím, že ty obří plody za to stojí, přestože zkušenosti a názory Dierking považuji za důležité. Vlastní zkušenosti s touto odrůdou jsou velmi krátké, ale na první pohled je vidět pomalejší růst a pak co mi vadí nejvíce, je růst spíše do šířky než do výšky. Do Vašich podmínek jistě ještě patří Patriot. Nenáročná, plodná odrůda, mrazuvzdorná. Přestože poslední plody již nejsou tak velké, vetšina předchozích jich je větších než 2cm a některé jsou i kolem 2,5cm.     

S boruvkami mam zatim minimalni zkusenosti, v uplynulych cca 2 letech jsem jiz neco vysadil - 'klasicke' odrudy Patriot, Duke, Northland apod. Jeste mam nejake nevyuzite misto na strmejsim oslunenem svahu, rad bych jeste vysadil nejake 'moderni' odrudy. Co se tyce plisne sede - na jahodach se v dobe zrani vyskytuje zejmena na plodech (zivi se snad cukrem z plodu), ale samozrejme preziva i porostu - jak to ze se na boruvkach objevuje na vyhoncich a ne na plodech?

Nie som odbornik na plesne, no myslim, ze je to koli supke obalujucej plod. U cucoriedok je zname, ze pri tvorbe vina zle kvasia a je potrebne kvasnemu procesu pomoct. Toto moze byt tiez jednym z dovodov.

Osobne mam rad plody cucoriedok riadne vyzrete az prezrete. Este sa mi ale nestalo, ze by som na kroch nasiel na nich plesen. Iba nezrele, co opadli na neustale vlhky substrat. Aj to len obcas. Zato sa mi bezne stava, ze niektore plody "zhrozienkovateju" este na konarikoch. Tento rok sa chystam si urobit z protihmyzovej sietky susiarnicku a nejake plody si nasusim. Rano vyberiem a vecer schovam, aby som predisiel vlhnutiu diky rose.

Vyuzitie bude predpokladam vsestranne. Ako hrozienka do pecenia, do cajovych zmesi, alebo len tak na mlsanie pocas dlhych zimnych vecerov. Taky zdravy pamlsok. Mam hrozienka velmi rad, ale cucoriedkove hrozienka mi chutia omnoho viac.

S Herbertom som velmi spokojny a velkostou plodov v prvej vlne dozrievania bohato prekracuje stanovenu velkost. Ja s nou v cca 420 m.n.m. nemam sice problemy s vymrzanim, uvadza sa vsak ako menej mrazuvzdorna. Pokial u Vas prezije mrazy, dozriet by mala. Odporucana je v nasich podmienkach do cca 550 m.n.m. Pokial, ako je par prispevkov vyssie uvedene, vysadite hnojenie s obsahom dusiku v skorsom termine, mali by byt vyhonky dostatocne vyzrete a namrzat by nemali. S chutou som velmi spokojny. Pokial su ale iba modre a este nie su vyzrete, su kyslejsie ako citron. :D

S tou kyslostou u Herberta to zas nie je tak zle. Velkoplode odrody, ktore mam to robia vsetky. Hlavne v prvej vlne dozrievania. U Herberta by som vsak volil sirsie rozostupy. Vyhony rastu pomalsie ale stale a su, povedal by som, pevnejsie. Rastu ale dost rozlozito do sirky. Vyska podla popisov by mala byt do 1,4 m. U mna ma 1,66 m. Myslim, ze rozostupy rastlin odrody Herbert medzi sebou vo vzdialenosti 1.5 su adekvatne jeho rozlozitemu rastu.

Odporucal by som len vysadit hnojiva s obsahom dusiku pomerne skoro (najneskor do konca 5 az 6 mesiaca), inak bude problem s namrzanim dreva dost pravdepodobny. Pri neskorsich terminoch vysadenia hnojiv s obsahom dusika, som maval problemy s namrzanim niektorych odrod aj ja v 420 m.n.m., takze u Vas by som to rozhodne nepodcenoval.

Herbert jeste zvazim, nutne ho mit nemusim, radeji vysazuji 2 ks popr. i vice od jedne odrudy, nez bych mel kazdou rostlinu jinou. Zajimalo mne to, ze jste ho zminoval pro vybornou chut.

Ale ta plisen seda by mne zajimala - z ceho tedy bere "ziviny", kdyz je jen na vetvickach, z kury? A jakym zpusobem muze rostline skodit ci uskodit? A co antraknoza - vyskytuje se na plodech? Ta na jahodach neni na plodech celoplosne, ale vice do hloubky. Nebo skodi jen na listech? Ja bych to nepodcenoval, zejmena u odrud, kde je uvadena citlivost na tyto choroby napr. Nui (samozrejme od nasich internetovych prodejcu se v podstate nic duleziteho nedozvime, zejmena o chorobach). J.R.

Herbert mi chuti. Je velmi zaujimavy osobitou ovocnou chutou. Ziadny ton v jeho chuti myslim neurazi. Moja lepsia polovicka vsak nic ine ako Spartan do ust neda. Ak by som mal rozdelit odrody na dve skupiny podla toho, ktore mi chutia viac a ktore menej, Herbert aj Spartan by boli na cele tej ktore mi chutia viac. Vsetky odrody su vyborne, len niektore mi lahodia viac ako ine. Rozdiely v chuti nie su nijak dramaticke, no napriek tomu su rozlisitelne a u Herberta ma najviac bavia tie prijemne ovocne tony.

Z coho ta plesen seda berie ziviny na konarikoch netusim. Vyskytlo sa mi to iba raz a aj to iba na jednom kricku a jednej odrode. Netusim, ci to bolo slabym vyzretim vyhonov, predispoziciou danej odrody, alebo suhrou tychto, ci viacerych faktorov. Predtym, ani potom som sa s tym uz nestretol. Tak som tomu nevenoval pozornost. Jedine v case vyskytu som mal obavy o dalsi zivot rastliny. Teraz uz nemam.

Co sa tyka toho, co uvadzaju u vyssie spominaneho velkoproducenta, je mozne, ze dany jav sa tyka zvysenej vlhkosti ovzdusia s mensim pohybom vzduchu. Na fotografiach, pri otuzovani, testoch, urychleni, ci pestovani menej otuzilych odrod vyuzivaju foliove tunely. Tam by som videl velmi vhodne podmienky pre velky vyskyt vacsiny hubovych chorob.  Klasifikoval by som teda tu ich radu ako vhodnu pre specificke podmienky.

Co sa tyka zdravia plodov, este som na nich doposial nic nepozoroval. To vsak neznamena, ze nik u nas sa s tym problemom netrapi. Myslim vsak, ze by tu uz o tom nejake zmienky od pestovatelov boli.

Nalezl jsem velmi pekne stranky americke univezity s popisem chorob a skudcu kanadskch boruvek. Na fotografii je mozno videt plisen sedou (Botrytis) nebo antraknozu (Anthracnose). Ohledne absence vyskytu techto chorob u nas bych, zejmena u citlivych odrud, nebyl prilis optimisticky.

Stale uvazuji o tom, ze bych vyzkousel puvodni 'prirodni' odrudu Rubel z roku 1912. Mela by dozravat o stupen pozdneji nez Draper, tj. asi stejne jako Herbert. V jakem obdobi sklizite u Vas (420 m.n.m.) odrudu Herbert, abych si udelal predstavu, zda ma cenu u mne vysazovat Rubel? A jak vlastne sazite daleko od sebe kere boruvek? J.R.

To by bol ale len velmi-velmi hruby odhad. Uz si to presne nepamatam. Mal som u Herberta bohato zarodene hustejsie rozvetvene konariky s mensimi plodmi a tym dost dlho trvalo nez zacali modrat a neporovnatelne vacsie plody na hrubsich a menej rozvetvenych konarikoch. Tie boli modre o dost skor, ale im zas dlhsie trvalo, nez nabrali cukor. Boli neskor ako prve Bluecropy.

Rubel ako vravim nepestujem, ale mal by dozrievat tesne po bluecrope, takze by s dozrenim u Vas nemal byt problem.

Ja mam momentalne zahustenu vysadbu a vzdialenosti rastlin od seba su cca 85 cm. Idu moc do seba, a to maju za sebou este len dve letne sezony na stanovisti. Volil by som teraz asi 1 m. U rozlozitejsich, ci vzrastnejsich rastlin by som ale siel aj do vacsich rozostupov. A Rubel rozhodne vzrastnejsia rastlina je. Takze tam by som siel aj do 1.2 m. Maximalne do 1.5 m.

V mojej tohtorocnej jarnej vysadbe s nim ale hlavne koli vzrastu nepocitam. Drobnejsie plody mi nevadia, mam v plane vysadit aj odrody s drobnejsimi plodmi. Pre mna je limitujuci ten vzrast. Nezmesti sa mi do ohradky proti naletom vtactva a krotit ho rezom nielen v predjari ale aj uprostred sezony neplanujem. Podla mojej skusenosti je cucoriedka velmi bujne rastuca vitalna rastlina a mal by som z nej akurat tak vacsiu metlu. Tiez by som sa okolo nich viac nabehal. Mam cucoriedky za prakticky bezudrzbove a svoj volny cas, ktory mi potom zostane venujem radsej jahodam, ci rodine.