Kanadská borůvka



   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5   
                  
host - 65.144 (?) 
12.12.2014 10:01

Snad na tom stitku byl nazev odrudy. Moc neverim, ze se da kan. boruvka pestovat v bezne pude, alespon ne dlouhodobe. Pokud se po vysazeni zaleva ci prihnojuje 'kyselym' hnojivem pro boruvky, tak zdanlive 'prosperuje', ale koreny nerostou. Rozsazoval jsem dal od sebe asi 3 boruvky (dobre vysazene), korenovy system byl neporovnatelne rozsahlejsi nez u boruvek spatne vysazenych. Mezi presazenim ted nebo na jare nevidim rozdil, osobne bych to nechal na jarni ci predjarni obdobi. J.R.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
               
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6532) - 9.135 (?), 12.12.2014 10:10

Že by teplota klesla v průběhu práce tak, že byste ji nedokončila asi nehrozí. Když si jeden den vykopete jámy a připravíte fólii, druhý den to v klidu za hodinu přesadíte. Rašelinu a kůru musíte koupit stejně nejpozději na jaře, takže když bude koupená a ono náhodou bleskově zamrzne, nic strašlivého se nestane. Vícedenní předpověď je k tomu příznivá, jde jen o to si poručit a poslechnout se.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 2.73 (?), 24.12.2014 22:28

Borůvky i po roce jdou přesadit, když nebyly zasazené do rašeliny. Zas tak hodně určitě nevyrostly. Když jsem před 10 léty sadil první kanadské borůvky, 6 keřů, neměl jsem žádné informace, jak velkou jámu vykopat a kolik cca dát rašeliny. Udělal jsem otvor asi 20 cm v průměru, vysypal rašelinou a zasadil je. Pak v druhém roce jsem zjistil, že rostliny moc nerostou, tak jsem našel v obchodě granulované hnojivo na borůvky. To jsem každý podzim pod keř dal jednu hrst a zasypal rašelinou. Keře jsou dnes vysoké přes 1,5 m a sklízíme z nich litry krásných plodů. Moje chyba při výsadbě se nijak neprojevila na růstu keřů. Možná také máme kyselou půdu na zahradě. Další borůvky jsem pak už sadil do mnohem větších otvorů v zemi i s větším množstvím rašeliny. Ty nové, mnohem lépe zasazené rostou stejnými přírůstky jako dříve ty špatně zasazené.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 216.54 (?), 16.3.2015 0:16
Borůvky jsme presadili do rašeliny, kdy začít prihnojovat?
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
ivan z okénka - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (800) - 184.133 (?), 16.3.2015 8:31

Jestli je čistá, není to substrát pro vápnostřežné rostliny, pak hned. Na celou sezonu třeba Osmocotte nebo Plantacote (šestiměsíční) popřípadě nějaký tekutý speciál podle návodu. Aby rostlina měla nějaké živiny na nasbírání než začne rašit a v době rašení. S větším množstvím dusíku (přihnojení síranem amonným) bych počkal do příštího jara.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
vin_jc - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (81) - 89.175 (?), 30.12.2014 12:06

Okyselení půdy: budu citovat autora Leopolda: 

Vše spočívá ve faktu, že tyto rostliny nesnášejí prvek vápník (Ca).
Tam, kde půda vápník neobsahuje (tamější voda je měkká až superměkká, to jest bez vápníku), se daří jak borůvkám tak i například chovu rybiček Neonek, nebo pěstování azalek a rododendronů. Já žiji na Valašsku, voda je zde velmi chutná, protože obsahuje dostatek vápníku aj. - tvrdost vody je 9,6 stupně N. Spolehlivě to kanadské borůvky během pár let zabije!!! A ani rododendronům či azalkám se nedaří. Přesto máme na zahradě asi 15 keřů těchto borůvek, z nichž ty 4 nejstarší mají některé pruty vysoké až dvaačtvrt metru a ani po mnoha letech se zatím nechystají růst omezovat. (letorosty jsou až jeden a půl metru) Jak je to možné?

Zde je postup :

1. vykopat jámu 60 x 60 cm, na dno dát křížem přeložené dva silonové pytle (není to absolutně nutné, ale je to lepší - má to omezit přísun tvrdé vápnité spodní vody ke kořenům)
2. jámu vyplnit směsí rašeliny (musí to být rašelina bez přídavku vápna), kompostu, či tlející dřevní hmoty (vše bez vápna) a písku (čistý písek určený k výrobě betonu, např. "potěrák", bez jílových částeček) přibližně v poměru : 2 díly rašeliny + 1 díl kompostu(nebo hnoje) a asi půl dílu písku. S pískem to nepřehánět... V žádném případě nepřidávat vykopanou zeminu, která obsahuje vápník. To lze jen tam, kde vápník neobsahuje - myslím že to platí pro pískové oblasti severových. čech., ale možná i jinde. Tam jim asi borůvky rostou samy...

To vše ale ještě nestačí. Kan. borůvka BEZPODMÍNEČNĚ vyžaduje kyselou půdní reakci a to hodně kyselou. Optimální hodnoty se pohybují od 3,8 do 4,5 pH. Jinak chřadne a hyne!!!

Tuto nutnou podmínku zajístíme takto :

1. Zalévat můžeme JEN a JEN dešťovou vodou (neplatí pro oblasti, kde není vápník v půdě a tudíž ani v místní vodě)
2. I tuto dešťovou vodu budeme (hlavně zpočátku) okyselovat na hodnotu asi 3-4 pH, což provedeme dávkováním 10 ml (např.jedna odměrka pro hnojivo Kristalon) níže uvedeného roztoku kyselin do jedné konve (10-12 litrů)
3. Současně můžeme do konve přidat i hnojivo (vše bez vápníku), např. 1 odměrku Kristalonu pro rododendrony a borůvky, nebo síran amonný, síran draselný a pod.

Roztok kyselin si připravíme takto :

500 ml dešťové vody
200 ml kyseliny fosforečné
200 ml kyseliny dusičné
100 ml kyseliny sírové (pro akumulátory)

Poměr kyselin není kritický, dusičná je jako hnojivo, když nebude, nevadí, budete víc hnojit síranem amonným.
Důležitá ale je ta KYSELINA FOSFOREČNÁ! Jedině ona totiž způsobí, že převede zbytkové sloučeniny vápníku na fosforečnan vápenatý, který je ve vodě nerozpustný a pro borůvky tak vlastně "neexistující, či neviditelný" (dobře zamaskovaný). A musíme tuto kyselinu dodávat stále, neboť z okolní zeminy se ke kořenům vždy snaží nějaká ta voda s vápníkem prosáknout, atd... Protože tomu lze stěží zabránit, musíme borůvky zalévat tou okyselenou vodou s kys. fosforečnou, abychom ten vápník z prosakující vody zlikvidovali a eliminovali tak jeho neblahé účinky.
V praxi by stačila jen tato kyselina fosforečná, ale protože je dost drahá, tak k ní přidávám ty další, ale není to nutné.
Kyselinu fosforečnou kupuji v lékárně (u nás na vesnici v horách). Měla by být tedy k mání všude...

Co dodat? Ještě snad to, že pod borůvky dávám různé zbytky dřeva, drcené větve a jinou org. hmotu a na to i posečenou trávu.
A vše "zalévám kyselinou". Obzvláště je to nutné a důležité první roky..., ale používám to stále asi 20 let.
A přece ještě něco - to pro ty co bydlí tam, kde bývá v zimě sníh. Doporučuji na zimu svázat keříky silonovým provázkem, neboť sníh je ohne k zemi a poničí je. (i poláme) Letos jsme sklidili asi dva nebo tři kýble (po deseti litrech) Mám na to i sítě proti ptákům. Ale spíš než proti ptákům, chrání sítě borůvky před námi, lidmi...
Přeji i vám podobný úspěch a velké plody (sazenice s kulatými listy), ahoj. Konec citace. Co Vy na to? Jak udržujete kyselé prostředí záhonu kolem PH 4???

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 35.226 (?), 30.12.2014 13:35

Citace je ponekud rozsahla a z doby pred 7-mi lety, coz je dost dlouho. Neni jasne oc Vam jde, jake mate vlastni zkusenosti ci poznatky. Mne by zajimalo, zda nekdo meri ci jinak zjistuje pH substratu ve kterem ma boruvky vysazeny? J.R.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
vin_jc - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (81) - 89.175 (?), 9.1.2015 10:40

Udržet záhon pro borůvky na 3-4 PH není úplně snadné a s prodávaným okyselovačem i dost nákladné, tak mě zajímají alternativy. Úspěšné pěstování kanadských (amerických) borůvek spočívá dle literatury zejména na nízkém PH půdy. Z chemického hlediska se jeví jako nejvhodnější běžně dostupná kyselina sírová. Ale třeba to není vhodný způsob, proto se ptám. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 83.10 (?), 25.1.2015 18:09

Zaujímalo by ma, ako odmerať ph jestvujúcej pôdy, alebo namiešaného substrátu. Jestvujú merače kyslosti pôdy, sú dosť drahé, alebo skúšobné papieriky. Tie nie sú dostupné a nie je mi ani jasný postup, ako kyslosť zmerať.  Ďakujem za radu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
fanatix - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (256) - 94.99 (?), 25.1.2015 18:41

elektronicke merace kyslosti meraju skrz sondu kt. je treba kalibrovat. su najpresnejsie ale dost drahe. dalsou moznostou su bezne dostupne kvapkove testy na meranie pH pody. pri nich je iba nutne pouzit destilovanu vodu aby vysledok merania nebol skresleny. celkom postacujuce vysledky da neudorff ph test 4.0-7.0. pre cucoriedky staci, ze budete drzat farbu na zltej. urcite neodporucam BEN-TEST, je nepouzitelny.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?13.6.2024
Kouří do místnosti10.6.2024
Traverzy IPE5.6.2024
Traverzy IPE2.6.2024
Traverzy IPE2.6.2024
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?1.6.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika