Metlovitost z pozemku sama neodejde, s didymelou nemá nic společného. Didymela je houbovka, metlovitost je nejspíše viróza (fytoplazma?). Přenáší se dotykem s poraněnými pletivy, buněčnou šťávou (tedy, když začnete s pletím v nemocné a pak protrháváte zdravou), na nářadí, savým hmyzem, dokonce několik zdrojů uvádí, že je přenosná i prostřednictvím včel - pylem. No a samozřejmě s oddělky. Tedy kopat a rychle, sledovat jestli někde nevyrůstá něco, co vyrostlo z oddenků skrytých v zemi. Na stejné místo, po odstranění opravdu všech kousků kořene oddenků, ze kterých by mohla zmladit nemocná rostlina, maliny po výměně zeminy klidně dejte. Ta výměna je nutná, malina po malině neroste nijak dobře, brzy je náchylnější k didymele než porosty vysazené na (pro maliny) panenské půdě, vysazené do vyměněné zeminy (cca 40 cm do hloubky, co to - podle okolních porostů jde - do šířky). Hlídejte okolní rostliny, jestli se neobjeví i u nich...

Pro Lídu, 225.115, 136.21: souvislost mezi napadením houbou a virem není, vyléčit didymelu lze, metlovitost ne. Didymela je dispoziční choroba, napadá obyčejně zdravé, ale více let na jednom místě pěstované maliníky, ostružiníky (podle péče, kvality půdy, místa) někdy už po 5 letech, jindy až po 8-10, při kvalitní péči u odolných odrůd prakticky není. Metlovitost si přinesete od souseda a rozjíždí se už první rok (i když na kvalitním stanovišti se může navenek více projevit až s léty dalšími), na okolní porosty se šíří přenosem jmenovanými cestami, didymela se šíří prostřednictvím spór.